„Je to mizérie. Tam, kde jsou menší nebo žádné přítoky, chybí až metr vody do optimální hladiny,“ prohlásil předseda smečenské organizace Milan Ječmen s tím, že důsledkem poklesu hladin je menší obsah kyslíku na stejnou obsádku. Kdyby však došlo ke kritickému stavu, mohou sáhnout rybáři k provzdušňování pomocí elektrických agregátů.


,Musíme to hlídat. Pokud by takové nebezpečí hrozilo, této možnosti využijeme. Máme sádky ve Studeněvsi a tam se to dělá běžně,“ uvedl Ječmen, kterého těší, že k rybařině nachází vztah stále více lidí. Tím se zvyšuje ekonomická síla organizací, jež pak mohou vytvořit svým členům lepší podmínky. Jen Smečenští jich mají už na 1200 a pomalu dohání kladenskou organizaci. „Lidé se vracejí k přírodě. Více pracují a rybaření berou jako formu odpočinku,“ přiblížil Ječmen jednu z příčin.


Absenci kyslíku ve vodě zapříčiňuje i přemíra krmení, které může ovlivnit jeho obsah. „Musí se krmit opatrněji, aby nedocházelo k rozkladu nespotřebované potravy, což by vyvolalo jiný poměr kyslíku ve vodě. Právě teď bychom ale potřebovali krmit ryby, aby narostly. To se však týká víceméně chovných rybníků, které máme tři,“ řekl Ječmen a prozradil, že v záloze vyčkává další protivník - teplem přemnožený mikroplankton, jenž také spotřebovává kyslík a vytváří tím rybám konkurenci.


Vysoké teploty mají za následek i zvýšený obsah řas a sinic. Ty však rybám nevadí. „V rybnících máme optimální rybí obsádku, ve které je v dostatečném množství zastoupen tolstolobik, jenž výskyt řas koriguje a dokáže je omezit na minimum,“ prohlásil šéf smečenských rybářů.
Jak přiznal moc času mu na samotné rybaření nezbývá, s prutem si na břeh letos sedl pouze třikrát, přesto vytáhl půlmetrového kapra. „Pro mě je mnohem důležitější pobyt u vody než rekordní úlovky,“ uzavřel Ječmen.