Kvůli tomu, že se trh v posledních letech velmi proměnil a některá jablka ze Slaného přestala být i kvůli nedostatku brigádníků a přílivu zahraničního ovoce konkurenceschopná, rozhodli se vlastníci Ekofruktu - největšího ovocnářského podniku v regionu, využít hektary úrodných lánů i pro jiné zemědělské plodiny.

Jak potvrdil hlavní manažer společnosti Jiří Johanovský, několik hektarů ovocných stromů už bylo před časem vyklučeno a místo nich na desítkách hektarů aktuálně roste česnek, cibule, brambory nebo hrách. Přibudou ještě i okurky nakládačky, dýně i cukety. Mimo to letos poprvé vysazují v Ekofruktu už déle než deset dní brigádníci na polích za městem také dva hektary jahodníků. Díky tomu, že jsou kultury na černých foliích vysazovány až nyní, nehrozí jim pomrznutí a veřejnost se může na jejich sklizeň těšit i v červenci.

„Bude to v době, kdy už většinou jahody končí. Ve Slaném tak budeme jedni z mála, kteří budou mít uprostřed léta jahody čerstvé přímo z pole, které si lidé mohou přijít sami natrhat,“ upozornil agronom Ekofruktu Semen Lysytskyi.

Jelikož jsou jahody poměrně náročnou plodinou i na závlahu, konečná cena se vyšplhá minimálně na 90 korun za kilogram. A k samosběru jsou určeny i další výše zmíněné komodity. „Shánět a platit brigádníky je vždy obtížné. Protože má veřejnost samosběry v oblibě, řekli jsme si, že je lidem dopřejeme. Každý si díky tomu během léta z pole odnese, co právě potřebuje,“ dodal agronom.

Ekofrukt právě vysazuje jahody. K samosběru budou zhruba v červenci. | Video: Deník/Kateřina Nič Husárová

Kvůli tomu, že letos na většině míst okresu v důsledku dubnových ranních mrazíků dosahujících až minus osm stupňů Celsia květy jahodníků pomrzly, budou s červencovou produkcí českých jahod raritou.

„Můžeme být rádi, že jsme se rozhodli právě pro jahody, protože i třešně nám letos pomrzly zhruba na 10 hektarech, stejně jako višně na zhruba 9,5 hektarech, zčásti i hrušky a švestky i některá jablka. I přes veškerou prevenci, kdy jsme květy v sadech zahřívali parafínovými svícemi celé noci, přišel nejsilnější mráz dosahující minus devíti stupňů Celsia až v ranních hodinách 23. dubna a vše zničil,“ konstatuje Johanovský.

„Co se týká polních plodin jako česnek, mrazem byly poškozeny některé rané odrůdy. Celkově jsme česneku vysadili okolo 10 hektarů a mrazem přišli zhruba o polovinu. Pochopitelně i to se může promítnout na ceně, která bude o deset i patnáct procent vyšší než vloni. Cibuli jsme sázeli zatím jen zkušebně, takže uvidíme, jak se jí bude dařit,“ dodal Johanovský.