Do díla se totiž Cimrman pokaždé pouští na vlastní pěst. Nikoho se neptá, nežádá povolení - a dlabe, čistí, nasazuje do jezírek ryby, i přesto, že jde o obecní majetek.

Donedávna byl občanem Kladna, ve vsi pobýval jen jako host, podobný spíše poustevníkovi. Před komunálními volbami se ale přihlásil k trvalému pobytu v domě svého otce v Knovízi a sestavil svou vlastní kandidátku. Do zastupitelstva se sice nedostal, bez podpory ale nebyl, svůj hlas mu dalo 34 ze 469 místních voličů.

Zleva na snímku stojící: středočeský radní Václav Švenda, senátorka Adéla Šípová. Zleva sedící knihovnice: Eva Jirková,Veltruby; Andrea Vítová, Liběchov; Věrka Drozdová, Ivana Urbanová, Stříbrná Skalice; Eva Lišková, Únětice; Jarmila Vidová, Dolní Břežany
Foto: Sedm dobrovolných knihovnic získalo v Kladně ocenění Středočeský Kramerius

David Cimrman argumentuje, že o jeho pískovcovém záměru vědělo vedení obce od začátku a měl i ústní souhlas radnice. „Místostarosta je můj bratranec, a když jsem mu před časem řekl, co hodlám dělat, odsouhlasil mi to. I starosta věděl, co dělám, a chodil se na mě dívat. Písemně to nikde nemám. Pak jsme se jednou na úřadě velmi ostře pohádali. Nyní oba ústní domluvu popírají a přestali se mnou komunikovat,“ tvrdí.

Prostranství na okraji obce, které se rozkládá za Husovou skálou, nazývá umělec familiárně svou osadou. A je patrné, že nehodlá ustoupit. „I ti, kteří mě předem kritizovali na sociálních sítích a neviděli moje dílo, pak nezřídka změnili názor. Jsem proto rád, že mám více příznivců než odpůrců,“ dodává Cimrman.

Spor, který začal řešit i slánský odbor životního prostředí, vedení obce trápí. Starosta Vítězslav Richter s místostarostou Milanem Cimrmanem by chtěli konání Davida Cimrmana zamezit.

„My bychom nebyli primárně proti a možná by se nám to i líbilo. Ale přece si na obecním majetku nemůže každý dělat, co chce. Musí to mít pravidla. Ničit skálu, která je zde dva miliony let, to přece není možné. Vytesal do ní draka, pak ještě znak obce, který ale neodpovídá skutečnosti a není souměrný. Tohle přece bez povolení nelze dělat,“ hájí zájmy obce Richter.

„Je chvályhodné, že pan Cimrman vyčistil jezírka, která tam kdysi dávno byla, ale nasadil do nich rybičky, což se také nesmí. Nyní chce čistit i další jezírka a vodu odvést shora směrem dolů. To mu životní prostředí zakázalo, že sám nemůže jen tak regulovat vodní tok. Pokud vodu odvede pryč, stromy v místě uschnou. To mu úředníci ve Slaném jasně řekli. A on to chce dělat i přes zákaz,“ říká starosta.

Pštros v Tuchlovicích.
Foto: V Tuchlovicích měli veselo. Místostarostka naháněla po vsi pštrosa

Vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu ve Slaném Dagmar Zusková potvrdila, že se knovízský starosta obrátil na odbor s žádostí o pomoc. „Místní občan bez souhlasu vlastníka, kterým je obec Knovíz, otesává přírodní horninové útvary. Byli jsme na místě, abychom celou záležitost posoudili. Z hlediska ochrany přírody a krajiny se nejedná o porušení zákona, protože tyto skalní útvary nejsou vyhlášeny zvláště chráněným územím, na které se vztahuje zákonná ochrana. Po konzultaci s odborem životního prostředí Krajského úřadu Středočeského kraje bylo doporučeno vedení obce Knovíz celou záležitost řešit jako přestupek proti majetku nebo přečin poškození cizí věci. Na místě byl občan vyzván k zanechání činnosti," vysvětluje Zusková a dodává, že Cimrmanovi nařídili rovněž odstranit rybičky z jezírka, neboť by v místě nevhodném pro jejich chov uhynuly.

Pokud bude svévolné konání Davida Cimrmana pokračovat, je vedení obce rozhodnuto podat na něho trestní oznámení. „Nevíme, jak jinak takové lidi zastavit. A pan Cimrman není sám, kdo si takto počíná. Aktuálně řešíme i další osobu, která si na našem katastru zakoupila pozemek a postavila na něm dřevostavbu bez povolení. Úředníci jí sice nařídili stavbu odstranit, ale proti tomu se odvolala. Kdyby se takto choval každý, kam bychom přišli,“ uzavírá starosta Knovíze.