Ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík byl skutečností nemile zaskočen. Asi ze všeho nejotřesnější je pro něj fakt, že sáňkaři sjížděli, kromě jiného, i prostranství někdejšího lidického hřbitova a nezastavily je ani křížky označující staré hroby. Nejhorší situace byla o víkendu, přičemž bobisté a sáňkaři sjížděli pozvolna tající sníh na pietním území ještě i v pondělí odpoledne.

„Přes víkend se na pietním území vystřídalo kolem tisícovky lidí. Okolo pietního území bylo zaparkovaných najednou i přes sto dvacet aut. Zákaz nezákaz. V jednu chvíli sjíždělo kopec odhadem dvě stě lidí. Zajížděli též do starého hřbitova, kde je prudší svah a mezi kříži se dokonce povalovaly rozlámané boby. Sáňkaři a bobisté si patrně vůbec neuvědomovali, že jezdí po místech, kde stávali Němci zničené a vypálené domy,“ vylíčil situaci Eduard Stehlík, přičemž nebylo prakticky možné invazi sněžných rekreantů odrazit. „Nebyla šance. I kdyby tam přijela policie, bylo jim to úplně jedno,“ dodal.

„Člověk chápe, že jsou-li uzavřena horská lyžařská střediska, je potřeba nalézt nějaké náhradní řešení. Nicméně hledat ho na pietním místě, jakým Lidice jsou, opravdu nepovažuji za dobrý nápad. Snažím se věřit tomu, že ti, kdo se rozhodli trávit takovýmto způsobem svůj volný čas na místě, kde byl spáchán jeden z nejodpornějších válečných zločinů, možná ani netušili, kde se ocitli. V opačném případě by to o nás samých poskytovalo hodně zvláštní, a nemusím jistě dodávat, že vůbec ne dobrý obraz,“ dodal Eduard Stehlík.

To, že si sáňkující veřejnost patrně vůbec dobře neuvědomuje, kde vlastně radovánky provozuje, dokládá i komunikace na sociálních sítích. „Jeden z diskutujících mi na facebook dokonce napsal, že mám být rád, že Lidice ožily dětským smíchem,“ dodal ředitel.

Covid omezení, kdy lidé nemají kam s dětmi chodit sportovat a i pobyt na horách je kvůli uzavření horských středisek omezen, přináší bohužel i takové situace. Za normálních podmínek se to v Lidicích ještě nikdy nestalo, aby sem, kromě několika dětí, přijely na pláně celé zájezdy. Mimořádná doba tak přinesla i mimořádné chování.

Místní jen kroutí hlavami. Ještě horší situaci zažívají ale v těchto dnech v německém Buchenwaldu, kde sáňkaři dokonce sjíždějí zasněžené hromadné hroby.

„Podle správce tamního koncentračního tábora tam nejenže lidé bobují, sáňkují či běžkaří, ale přejíždějí dokonce masové hroby. Lidé tam dále běžně venčí svoje psy. Na našem pietním území se to bohužel děje během roku také. Pejskaři zde ponechávají po svých miláčcích exkrementy, rodiny si tu dělají pikniky a podle množství nalezených golfových míčků, se zde někteří oddávají i tomuto sportu. Chápu, že velká zelená pláň veřejnost láká, ale v první řadě si skutečně musíme uvědomit, co se v Lidicích stalo a proč pietní území uchováváme,“ připomněla starostka Lidic Veronika Kellerová.