Dle meteorologa Josefa Cinka z Českého hydrometeorologického ústavu bude v následujících dnech pravděpodobně vydána i výstraha před suchem s rizikem požáru. K příčinám nedostatku vody a ubývání jejích zdrojů má Josef Cink podrobné vysvětlení: „Již čtvrtým rokem po sobě trápí většinu území ČR sucho. Půdní sucho lze obecně definovat jako nedostatek vody v kořenové vrstvě půdního profilu, který způsobuje poruchy ve vodním režimu zemědělských plodin i volně rostoucích rostlin. Nedostatek vody ve svrchních částech půdního horizontu je důsledkem předchozího nebo ještě nadále trvajícího sucha klimatického,“ uvádí. A také objasňuje, jak pravděpodobně bude nedostatek vody v půdě dále působit na letošní úrodu: „ Účinky půdního sucha se projevují u jednotlivých druhů rostlin různě, navíc vždy závisí na vývojové fázi rostliny, nárocích na vodu v různých obdobích vývoje, na stáří rostliny a podobně. Vlhkost půdy je vedle teploty půdy a teploty vzduchu nejdůležitějším meteorologickým faktorem ovlivňujícím vývoj rostlin. Je závislá na množství, intenzitě a časovém rozložení srážek, na výparu a na vlastnostech půdy.“

To, že otázka sucha je aktuální také v našem regionu, potvrdil kladenský primátor Milan Volf (Volba pro Kladno). „Samozřejmě i naše oblast se potýká s plošným suchem. Museli jsme zvýšit množství vody pro zalévání veřejné zeleně. Monitorujeme drobné vodní nádrže z hlediska citlivých zásahů, ale například i výskyt lýkožrouta, kterému sucho vyloženě svědčí. Na hlavní kladenský hřbitov už druhým rokem dovážíme vodu cisternami, protože místní studna vyschla. V tuto chvíli však žádné zásadní opatření pro spotřebitele nechystáme," uvedl kladenský primátor Milan Volf (Volba pro Kladno).

Přes panující sucho ovšem situace není všude až tak kritická. „Na žádné problémy s vodou si nemohu stěžovat. Možná je to i díky tomu, že mám na pozemku studnu a navíc také svedenou dešťovou vodu ze střech do nádrží. Kolik je aktuálně vody ve studně, nevím. Ještě jsem to neměřil, ale zatím nedošla, což je nejdůležitější,“ řekl s úsměvem Kladenskému deníku jeden z obyvatel Lhoty na Kladensku.

V některých obcích na Slánsku a Kladensku se potýkají s nedostatkem vody, a to nejen v dobách letního sucha. I v jedenadvacátém století jsou totiž vesnice, kde veřejný vodovod není samozřejmostí. Mezi ně patří například Lotouš u Slaného. Vzhledem ke stavební uzávěře, která zde byla dlouhé roky, kvůli plánovanému rozšíření silnice I/7, nebyl ve vsi za socialismu vybudován vodovod a až do dnešních dnů jsou pro místní zaváženy cisterny s pitnou vodou.

Bez cisterny s pitnou vodou se neobejdou například někteří lidé v obci Malé Číčovice za Kladnem. „Přestože máme vlastní studnu i rozvody po domě, spodní vody jsou kontaminovány zemědělskými hnojivy z polí, takže můžeme vodu používat pouze jako užitkovou. Na pití a vaření k nám každý měsíc přijíždí cisterna. Z té si naplníme za domem rezervoár, abychom nemuseli tahat bodu balenou,“ potvrzuje žena z obce.

Výrazně musejí vodou šetřit dále i obyvatelé místní části Slaného, jíž jsou Netovice. Vesnice také nemá přívod městské vody a lidé jsou zde odkázáni pouze na vlastní studny. Například zahrádkáři z tamní kolonie, která je ve svahu, řeší nedostatek vody tak, že na kopci mají obří nádrž, ze které čerpají vodu všichni členové. „Zahrádky zde máme 37 let a s vodou jsme zvyklí šetřit. Jsem už v důchodu, takže tu trávíme se ženou celou sezónu. Dělám proto v kolonii vrchního „vodníka“ a pouštím lidem do hadic vodu v určené dny, dvakrát v týdnu. Většinou mají všichni mimo to nachytané také zásoby dešťové vody, nebo si jdou napumpovat ze studny, která je pod kopcem. Když přijde ovšem období dlouhodobého sucha, stane se, že voda zkrátka není,“ řekl zahrádkář pan Sýkora.