Poprvé volili do Senátu obyvatelé volebního obvodu Kladno (není shodný s hranicemi okresu) v roce 1996. V prvním kole byl tehdy nejúspěšnější František Samek (ODS) před Ladislavem Svobodou (ČSSD). Ve druhém se ale situace otočila a senátorský post získal druhý jmenovaný, který pak v Senátu zasedal ve výboru pro zdravotnictví a sociální politiku.
Podobná situace nastala i o šest let později, v roce 2002. V prvním kole tehdy zvítězil Jindřich Sybera (ODS), ve druhém se ale voliči přiklonili opět k Ladislavu Svobodovi, který tak senátorské křeslo pro sociální demokracii obhájil. Následně byl zvolen místopředsedou Senátu.
Ladislav Svoboda v roce 2008 do dalších senátních voleb už nekandidoval. Sociální demokraté do boje vyslali předlistopadového disidenta a později československého ministra zahraničí a místopředsedu federální vlády Jiřího Dienstbiera. Ten v prvním kole jen velmi těsně (rozdílem pouhých 231 hlasů) porazil kladenského primátora Dana Jiránka (ODS), o něco výraznější pak bylo jeho vítězství ve druhém kole.
V lednu 2011 však uprostřed svého mandátu Jiří Dienstbier zemřel. Prezident republiky pak na základě Ústavy České republiky vyhlásil doplňovací volby v senátním obvodu Kladno, které se uskutečnily v březnu téhož roku.
V nich byl zvolen senátorem syn zesnulého senátora Jiří Dienstbier ml. s poměrně jasnou převahou porazil v prvním i druhém kole znovu kandidujícího kladenského primátora Dana Jiránka.
Obvod číslo 30 tak zůstává jedním z posledních, kde kandidát ČSSD neprohrál v žádných volbách od roku 1996.
Největší volební účast v obvodu Kladno byla zaznamenána v prvním kole senátních voleb v roce 2008 (39,33 procenta), naopak nejnižší ve druhém kole doplňovacích voleb v roce 2011 (17,63 procenta).
