Ničivost s jakou vpadla první světová válka do života lidí neměla do té doby obdoby. Vojenští stratégové a generálové si nedokázali poradit s masivním použitím zbraní jako byl kulomet kosící útočné řady jednu za druhou. Symbolem této války se tak stal systém frontových zákopů obehnaný ostnatým drátem, bičovaný dělostřeleckou palbou.

Patovou situaci nedokázaly zvrátit ani nové zbraně, jakými byly letectvo a tanky, či použití otravných bojových plynů. V tomto pekle se ocitly i tisíce našich pradědů z Kladenska. V řadách jak legionářů, tak vojáků rakousko–uherské armády, bijících se, i když mnohdy nechtěně, za svou vlast v Srbsku, Itálii nebo na ruské východní frontě.

Pro drtivou většinu z nich ale bylo Rakousko–Uhersko i přes dlouhodobé nenaplňování českých státoprávních požadavků domovem a habsburská dynastie přes všechny výhrady rodem, ze kterého po staletí pocházeli čeští králové. Na počátku této velké války totiž stěží někdo mohl odhadovat, jak toto gigantické střetnutí skončí a co vše bude mít za následek.

Válka zastihla královské horní město Kladno (František Josef I. mu čerstvě povýšil znak přidáním hornických kladívek císařským diplomem 5. srpna 1914) pod vedením starosty Jaroslava Hrušky (úřad vykonával 1889–1918 s tříletou přestávkou v letech 1895–1898). Město bylo v rozkvětu urbanistickém i hospodářském. Přesto kapitál vydobytý těžkou prací kladenských horníků a hutníků ve městě většinou nezůstával a mizel do ústředí zdejších průmyslových společností ve Vídni. To se velmi podepisovalo na nedostatečné vybavenosti města (v roce 1910 žilo v Kladně 19 369 obyvatel v 1650 domech, další tisíce dělníků pak přebývaly v okolních obcích), která byla v příkrém rozporu s průmyslovým významem Kladna. pokračování zítra  

Karel Drvola (*1980)
Vystudoval obor odborná historie ve Filozofické fakultě Slezské univerzity v Opavě, kde nyní pokračuje v doktorandském studiu. Specializuje se především na české dějiny 19. a 20. století a regionální kladenskou historii. Zaměstnán je jako historik – kurátor sbírek Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně, kde se s jeho prací můžete seznámit až do konce srpna na výstavě Pytláci a pytláctví.