Těžké válečné mraky se nad Evropou vznášely už několik let a Německo a Rakousko–Uhersko na jedné straně a Francie, Velká Británie a Rusko na druhé jen čekaly na vhodnou záminku k novému měření sil. Tu jim poskytl úspěšný atentát srbských nacionalistů na Františka Ferdinanda d' Este (1863–1914) v Sarajevu 28. června 1914.

Následník trůnu rozhodně nebyl v Kladně osobou neznámou. Vždyť takřka pravidelně každým rokem v období honů tento náruživý lovec pobýval jako host u Maxmiliána Egona II. knížete z Fürstenbergu (1863–1941) na zámku v Lánech a u hraběte Jindřicha Clam Martinice (1863–1932) ve Smečně. Ještě v listopadu 1913 v lánské oboře naposledy složil 98 kusů vysoké zvěře. A nyní byl sám mrtev.

I proto slovy prvního kladenského kronikáře Josefa Vašaty (1884–1942): „Teskně dusivá nejistota vznášela se poté nad celým městem, až 26tý červenec přinesl do celé věci jasno – mobilisaci. Všichni muži, zbraní povinní, spěchali ku svým vojenským tělesům – do Prahy neb do Berouna."

FOTOGRAFIE PADLÝCH z kladenského pomníku umístěného na náměstí Svobody. Zhora: Karel Trousil, František Kadhus, František Slepička a Josef Tichý.

Karel Trousil.

František Kadhus.

František Slepička.

Josef Tichý

Nejvíce mužů z Kladenska náleželo v době míru podle doplňovacích okresů k 28. pěšímu pluku „pražských dětí" a k 88. berounskému pěšímu pluku „cihlářů". Později za války byly jednotky doplňovány podle potřeb armády. Například jen z Rozdělova odcházelo druhého dne k vlakům, doprovázeno rodinami přes 600 mužů. Všichni doufali, že se stane něco, co by zabránilo válce, ale nestalo se nic.

Mobilizováni byli zprvu i horníci místních dolů, kteří se záhy jako nepostradatelní odborníci vrátili domů. Zachránili si sice život, ale na počátku listopadu byli spolu s hutníky postaveni pod vojenské velení a 8. listopadu 1914 skládali vojenskou přísahu.

Na všech hutích a šachtách se pak pracovalo pod nepříjemným ozbrojeným vojenským dohledem. Každé opoždění či absence v práci, stejně jako ostatní přestupky, byly trestány podle vojenského řádu buď vězením či okamžitým odvodem na frontu. pokračování zítra

Karel Drvola (*1980)
Vystudoval obor odborná historie ve Filozofické fakultě Slezské univerzity v Opavě, kde nyní pokračuje v doktorandském studiu. Specializuje se především na české dějiny 19. a 20. století a regionální kladenskou historii. Zaměstnán je jako historik – kurátor sbírek Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně, kde se s jeho prací můžete seznámit až do konce srpna na výstavě Pytláci a pytláctví.