V téměř každé vesnici si tato válka vyžádala svou krvavou daň, na kterou odkazují dochované pomníky. Okolo nich dnes řada lidí chodí už značně netečně. Najdou se dokonce i případy vandalství, například u pomníku u kladenské vodárny poblíž silnice mezi Rozděloven a Velkou Dobrou. Ten připomíná smrt bratrů Josefa a Karla Votavových.

Josef zemřel v roce 1915 v ruském zajetí v uzbekistánském Taškentu ve věku 26 let. Karel padl na italské frontě 18. října 1917 ve věku 21 let.

Před několika lety byly z pomníku odcizeny porcelánové podobenky obou mužů a pro historii tak navždy ztracena jejich tvář.

Ještě větší obžalobou války se pak staly tisíce těch, kteří se zpět z front vrátili jako doživotní mrzáci či psychicky narušeni jedinci, jen těžko se zařazující do prvorepublikové společnosti.

Na válečném běsnění se přitom nemalou měrou podílely i kladenské průmyslové závody. Nejmarkantněji se to projevilo na produkci Poldiny hutě. Jestliže Škodovy závody v Plzni prosluly výrobou dělostřeleckých kanónů, zejména moždířů ráže 30,5 cm, které neměly ve své kategorii konkurenci, jedním z hlavních výrobních artiklů Poldovky se stala munice.

Poldina huť za 1. světové války prakticky zdvojnásobila kapacity i rozlohu. Vyrostla zde řada nových velkokapacitních obroben moderní železobetonové konstrukce. Jestliže zde bylo v roce 1914 zaměstnáno 2276 osob, pak jejich počet v roce 1917 dosáhl 7000. Počet zaměstnanců byl překonán až v roce 1940.

Masově začaly být přijímány i ženy dělnice, které musely vykonávat nejtěžší práce. Nedostatek pracovních sil byl natolik velký, že do práce nastoupili také srbští a italští zajatci.

Sortiment byl od střel pro náboje do pušek a kulometů, přes tříštivé a šrapnelové granáty, bomby, protipancéřové a minometné střelivo, a to až do ráže 30,5 cm pro lodní a pozemní děla a moždíře. Prázdné nábojnice byly pak ve vlacích odváženy jako polotovary k naplnění a dokončení do zbrojních podniků.

O jak nebezpečnou práci se jednalo, svědčí tři výbuchy v prachárně v Hostivici 24. ledna 1918, které byly velmi dobře slyšitelné i v Kladně. Zraněno při nich bylo deset dělnic a tři vojíni.

Kompletně dohotovené nábojnice pak putovaly na frontu a vystřeleny z hlavní rozsévaly na nepřátelské straně smrt.

O významu kladenského průmyslu svědčí i návštěva generálního inspektora Leopolda Salvátora (1863–1931), arcivévody rakouského a prince toskánského z habsbursko lotrinské dynastie. Do Kladna přijel 13. listopadu 1915 osobně zkontrolovat chod závodů Pražské železářské společnosti a Poldiny hutě. pokračování zítra

Karel Drvola (*1980)
Vystudoval obor odborná historie ve Filozofické fakultě Slezské univerzity v Opavě, kde nyní pokračuje v doktorandském studiu. Specializuje se především na české dějiny 19. a 20. století a regionální kladenskou historii. Zaměstnán je jako historik – kurátor sbírek Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně, kde se s jeho prací můžete seznámit až do konce srpna na výstavě Pytláci a pytláctví.