„Základem konstrukce milíře jsou čtyři dvoumetrové smrkové tyče, kolem nichž jsou tři vrstvy dubových a bukových špalků. Celý kužel je pak překryt obalem z drnů a směsi hlíny, mouru a vody. Hořet to bude zhruba šest dní, než se ze dřeva uvnitř stane uhlí,“ uvedl docent fakulty humanitních studií a archeolog Václav Matoušek, který studenty vede.

Podobný experiment už prý prováděl před několika lety jinde, nyní si Lhotu vybral záměrně. „Je tady dost mouru, který je nezbytnou součástí konstrukce milíře,“ uvedl Matoušek. Pro studenty jde o zajímavou praxi v terénu, kromě dřevěného uhlí vyrábějí také kolomaz.

Podobným způsobem jako nyní studenti ve Lhotě se dřevěné uhlí vyrábělo až do konce 19. století, využívalo se hlavně pro kovářské výhně, hutě a další provozy. Vytlačilo ho kamenné uhlí, dnes se používá především ke grilování. Skanzen brzy oslaví čtyři roky od svého vzniku. „Obyčejně bývá otevřeno jen o víkendech, tento týden se ale mohou zájemci přijít podívat kdykoliv,“ uvedl jeho provozovatel Milan Cyrus, který se výrobou dřevěného uhlí také živí.