Třináct budoucích prvňáků, kteří se ocitli pod čarou, musí z kola ven. Rodiče viní vedení školy i města, že nepříjemné skutečnosti nedokázalo předejít. Vášně se proto už několik dnů pokouší zklidnit ředitel školy Václav Barták i starostka Buštěhradu Daniela Javorčeková a trpělivě vysvětlují, jaká je skutečnost.
Buštěhrad podle slov starostky mládne a daří se rozsáhlé rodinné výstavbě, i proto byla před časem provedena přístavba školy dosahující současné kapacity 570 žáků. Dosud stačila. Kvůli vnějším faktorům, kterých je hned několik, je ale o buštěhradskou základku ze strany rodičů žáků enormní zájem a na všechny se nyní nedostane.
Navíc se zde v poslední době rozmohla takzvaná účelová „zápisová turistika“. Rodiče žijící v jiném městě, přihlásí dítě k trvalému bydlišti například u známých v Buštěhradu a ani úřady dosud tuto anomálii neřeší. Svoji roli hraje i příliv dětí ze spádových obcí, které mají tříletou řádnou smlouvu s Buštěhradem. Ty vyprší až letos v srpnu. V neposlední řadě pak místní základku navštěvují uprchlíci z Ukrajiny. Podle starostky Javorčekové jich do školy dochází 12, přičemž na katastru města je uprchlíků hlášena více než stovka.
„Co bohužel žádná prognóza nedokáže předpovídat, jsou jednak zápisoví turisté, a jednak válka na Ukrajině. V době, kdy jsme ukrajinské děti přijímali, místo ve škole bylo, a samozřejmě nikdo netušil, jak dlouho válka bude trvat. Ve škole proto nestačí někde vyšetřit místo pro jednu dvě třídy. I tak už je plná po strop,“ vysvětlila starostka Javorčeková a dodala: "Víme všichni, i zastupitelé a pan ředitel, že losování je nespravedlivé. Nicméně bych byla nerada, aby se to zvrhlo v hon na čarodějnice, " nabádá starostka občany horlivě diskutující zejména na sociálních sítích ke konstruktivní debatě.
Ani to ale rozhořčené rodiče odmítnutých místních dětí neuspokojuje a vnímají to jako křivdu. „Nepřijaté děti přijdou o veškeré vazby s kamarády, možnosti kroužků. Ne každý má auto nebo je řidič, aby mohl své děti rozvážet po okolí. Nehledě na to, že dítě má třeba sourozence a kamarády ve škole tady. Bydlíme zhruba 30 metrů od školy a ve finále budeme vozit děti do jiných vesnic nebo měst,“ konstatuje jedna z maminek v diskuzi na facebooku.
Výsledek losování nelibě nese i tatínek, který se obrátil na Kladenský deník. "Je to nepříjemné, protože jedno dítě už nám do buštěhradské školy chodí a nyní to druhé musíme poslat od září autobusem do Kladna. Chceme proto, aby obec vytvořila do budoucna takové smlouvy se spádovými obcemi, které budou upřednostňovat hlavně místní děti. Nastěhovali jsme se do Buštěhradu proto, abychom mohli využívat výhody maloměsta a tohle je pro nás rána pod pás," potvrdil otec dětí, který si nepřál zveřejnit svoje jméno. (redakce ho zná)
Také další rodiče místních školáků a předškoláků trvají na tom, aby děti ze spádových vesnic nebyly v budoucnu před místními zvýhodňovány, jestliže se Buštěhrad stále rozrůstá. „Dvě děti mám dospělé a dvě ještě velmi malé, takže se mě tato problematika zatím netýká, ale každopádně je mi líto maminek, které jsou místní a jejich děti budou muset dojíždět jinam, přestože je v našem městě škola. Vzhledem k tomu, že se v Buštěhradu i nadále staví, situace bude patrně podobná i v dalších letech,“ sdělila Kladenskému deníku Jana Hollá.
„Škola není jen centrem vzdělávacím, ale i komunitním. Může pro děti, ale i pro jejich rodiče znamenat rozdíl ve vnímání Buštěhradu jako místa kde žijí, nikoli jen místa, kde bydlí. Bydlení na malém městě by mělo mít výhodu v tom, že se tu lidé znají a mají daleko více společného, mají k sobě blíž než lidé ve městě. Sebrat dětem možnost, aby k místu kde bydlí měly hlubší emoční a společenské vazby rozhodně komunitě neprospěje. Stejně tak rozdmýchává nevraživost mezi starousedlíky a nově nastěhovanými obyvateli. Škola by dle mého měla především uspokojit kapacitně obyvatele Buštěhradu, ať jsou původem odkudkoliv a pak teprve uvažovat o nasmlouvané spádovosti. Jakkoli je to nepříjemné pro okolní obce. Samozřejmě chápu, že to jednoduché není, ale nejde zde jen o rovinu praktickou, ale daleko hlubší, zasahující do budoucnosti fungování obce a celkové náladě v ní," uvedla Jana Hollá.
Stejně jako vedení obce i ředitel základky Václav Barták věří, že se emoce časem uklidní, protože ani on nedokáže aktuálně zklamaným rodičům nic jiného nabídnout než náhradní školu. "Losování byla jediná možná varianta, kterou jsme mohli uplatnit, abychom byli alespoň trochu spravedliví. Díky tomu, že nám vyšel velmi vstříc ředitel kladenské 8. základní školy Jiří Feřtek, jsme již nyní domluveni, že rád přijme buštěhradské děti, které se do naší školy nedostaly a v případě zájmu dokonce i jejich sourozence třeba z vyššího ročníku. Cesta autobusem do Kladna trvá osm minut," sdělil ředitel Barták, který je sám Kladeňák.
Buštěhradskou školu vede pátým rokem a celkem v zařízení působí patnáct let. "Pochopitelně někteří rodiče poukazují na to, aby byla kapacita školy ještě navýšena, ale ani to není příliš reálné. Kapacita kuchyně, tělocvičny a dalších prostor je na hraně. Některé učebny už nyní slouží jako třída i družina zároveň. Těší nás zájem o naši školu, ale nelze ji přeplňovat donekonečna," uzavřel ředitel.
Také ředitele trápí účelová "zápisová turistika", proti čemuž se už v loňském roce ohradilo několik buštěhradských rodičů poté, co se jejich děti do místní základky nedostaly. Obrátili se proto na školský odbor Středočeského kraje, aby se rozporem mezi bydlištěm rodičů a dětí někdo zabýval. "Pokud vím, rodičům, kteří se tehdy odvolali, bylo odpovězeno, že to musí brát jako fakt. Stejnou problematiku přitom řeší aktuálně v jedné dejvické škole. Nyní se do záležitosti vložili i právníci, tak i my čekáme, jak to dopadne. Mohlo by to být průlomové," sdělil ředitel ZŠ Buštěhrad Zdeněk Barták.
Na Středočeský krajský úřad se proto obrátil i Kladenský deník s tím, že v Buštěhradu problém s účelovým přihlašováním dětí trvá, narůstá a před několika dny eskaloval nepopulární losovačkou. „Je bohužel pravdou, že současná legislativa vede k tomu, že žalostnou situaci nedostatečných kapacit rodiče řeší touto krajní možností a paradoxně se hlásí do obcí, kde se nějaká kapacita vybudovala. Problematika zápisové turistiky musí být řešena centrálně, tedy primárně ze strany ministerstva školství. Osobně si myslím, že by jednou z možností mohlo být například zavedení podmínky určité délky trvalého pobytu, který by byl při přijetí jedním z kritérií. Jednoduše řečeno, upřednostněni by byli ti uchazeči, kteří mají hlášeno trvalé bydliště v obci delší dobu, což by mohlo eliminovat situace, kdy rodiče účelově svá trvalá bydliště přehlašují," sdělil Milan Vácha, středočeský krajský radní pro oblast vzdělávání a sportu.
A Buštěhradští nejsou jediní, kteří letos děti odmítali. Podobnou situaci řeší i na základce ve Stehelčevsi, kde museli uspořádat nepopulární losovačku před několika týdny. "Dětí je mnoho a ani děti ze sousedních Dřetovic, kde není škola, k nám už nemohou docházet, nemáme pro ně místo. Kapacita naší školy je aktuálně 101 dětí. Jsme malotřídka. Jsou zde i třídy pro děti předškolní. Prostorově už nemáme školu kam rozšiřovat. Vyřešit bychom to chtěli vybudováním dětské skupiny, na kterou připravujeme projekt. Na akci je možné čerpat dotaci, která je stoprocentní. Její výstavbou by se v následujících letech v naší málotřídce uvolnilo místo pro školáky," popsala starostka Stehelčevsi Petra Vagenknechtová. Podle jejích slov se do deficitu ve škole dostali i tím, že předchozí zastupitelstva včas nezareagovala na výstavbu Anglického resortu a pochopitelně dnes místa pro děti schází.
