V části nemovitosti, kde byla Slánka, sídlí i dětská skupina provozovaná neziskovkou Romodrom. Ta se na jaře přestěhuje blíže do centra města do areálu Hemerkova statku.

V jednom z nejlidnatějších sídlišť, kde se říká na vojenčáku, přišli lidé o jediný dostupný krám v docházkové vzdálenosti. Problematické je to především pro seniory. Nejbližší prodejna Billa je vzdálená několik set metrů. Cesta zkratkou přes pole je ale pro lidi se sníženou pohyblivostí náročná a obejít celé sídliště znamená zase pár stovek metrů navíc.

„Prodejna nám velmi chybí, měli jsme ji tu odjakživa. Ráno jsme nakoupili pečivo, noviny, ale i další věci do domácnosti nebo drobný textil. Zkrátka smíšené zboží. Pro staré lidi je to velká ztráta, ale jak je vidět, nikoho to moc nezajímá,“ konstatuje důchodce Karel Bradáč.

Dva a půl kilometru za levným nákupem

Podobně hovoří i další senioři ze sídliště. „Město by mělo nějakým způsobem pomoci, protože nás starých je tu opravdu hodně. Já například mám ještě auto, takže si dojedu jednou týdně do obchoďáku, ale kdykoli něco zapomenu, rozhodně se mi kvůli ceně benzinu nevyplatí se tam vracet,“ vysvětluje další oslovená seniorka.

Podle jejího vrstevníka je to nyní na sídlišti na konci města horší než na vesnici. „Do obchodních center ve městě, kde se dá nakoupit levněji, je to nejméně dva a půl kilometru. To starší lidé s nákupem už nezvládnou. Billa je sice blíž, ale tam jsou věci často dost drahé a všechno spotřební zboží nebo oblečení tam nekoupíte," říká.

Lidé z vojenčáku mají samozřejmě možnost nakoupit si v internetových obchodech. U těch je ale většinou podmínkou nákup za vyšší částku a navíc musí zákazník objednávat zboží přes počítač nebo chytrý telefon. A to je pro mnohé seniory nad osmdesát let nereálné. Pokud nepomohou sousedé a rodina, nezbývá jim než se spolehnout na sociální službu nebo výpomoc farní charity, která ve městě funguje už přes dva roky.

„Farní charita Slaný ve spolupráci s městem nabízí seniorům zajištění nákupu základních potravin a drogerie, případně donášku léků. Tato nabídka je rozšířena pro občany, kteří se ocitli v karanténě a nemají jinou možnost zajistit si nákup prostřednictvím internetových služeb či za pomoci svých blízkých. Služba je bezplatná, lidé hradí pouze své nákupy a léky. Nákupy potřebným zajišťují naši dobrovolníci,“ potvrzuje Nina Kubištová, ředitelka Farní charity Slaný.

Už dva roky je na vojenčáku zavřená i trafika. Podnikatelka, která stánek u autobusové zastávky na městském pozemku před časem koupila, zatím řeší, co s ním. Ve stánku je sice elektřina, ale schází tam voda.

„Stánek je opravdu maličký a mnoho se do něj nevejde. Otevřít si trafiku není úplně snadné, takže zvažuji i jiné možnosti. V sousedství je nové dětské hřiště, určitě by se nabízel třeba prodej nějakého občerstvení, ale i to naráží na hygienická omezení a absenci vody,“ říká majitelka.

Rozvoj přijde. Ale až za pět až třicet let

Přestože oslovení senioři žijící v panelácích v bývalém vojenském sídlišti naříkají, že na ně město tak trochu zapomnělo, radnice hledá cesty, jak vrátit do lokality život. Na vojenčáku a na poli u Billy má dokonce vyrůst výhledově nové město ve městě. Někteří dříve narození se však naplnění této vize patrně už nedočkají, v plánu je totiž už dlouhá léta.

V budoucnu by podle radnice měla být v lokalitě veškerá občanská vybavenost, chybět nemá další škola, školka, náměstí, obchody a služby.

Podle původních návrhů měl na poli stát dokonce i dům pro seniory. Záměr investora se však změnil a novostavba přinesla další komerční bydlení.

Původních stavby v kasárnách byly postupem let přestaveny na luxusní byty a část kasáren slouží už po léta jako dětský domov se školou.

,,V této části města je v rámci plánovaného rozvoje lokality nezastavěného pole Na Dolíkách připravována architektonická soutěž a město má zájem, aby v lokalitě vznikla občanská vybavenost ve formě drobných obchodů a dalších služeb. Tento rozvoj je však v horizontu pěti až třiceti let a bude postupný,“ říká manažerka rozvoje města Slaného Magdaléna Stýblová.