Zkáza parku a vily byly už téměř neodvratné. Loňská jednání s tureckým vlastníkem však vyústila v domluvu s vedením města Slaného, že by park i vilu mohli Slaňáci získat bezúplatným převodem do svého majetku.

Srdce nejednoho Slaňáka zaplesalo. Mnozí v parku u Benaru strávili nejhezčí roky svého mládí. V dobách socialismu býval volně přístupný, bylo zde dětské hřiště, minigolf, kurty, plavecký bazén a ve vile zdravotní středisko. Reprezentativní vila, na kterou byl před časem vydán demoliční výměr, byla navíc zachráněna v hodině dvanácté. Díky úsilí vedení města a Společnosti patriotů Slaného Ministerstvo kultury ČR zapsalo dne 22. listopadu 2018 nemovitost jako kulturní památku.

Přesto, že zahrada Benaru ukrývá jedinečný skvost v podobě vily - zámečku, je až s podivem, že při schvalování zápisu památky nejenom ve Slaném, ale i v odborných kruzích bylo mnoho oponentů, kteří zámečku, historickému oplocení, a neudržovanému zarostlému parku nedávali žádný kulturní význam a návrh na kulturní památku nedoporučovali. Přesto se vše úspěšně podařilo.

A to není všechno! Na posledním z jednání vedení města se současným majitelem byl prezentován koncept revitalizace parku. „Architekti, kteří se na přípravě projektu podílejí, mají za úkol navrátit parku jeho historický charakter. Díky jejich pátrání jsme zjistili, že park je dílem věhlasného prvorepublikového zahradního architekta Josefa Kumpána (1885-1961),“ sdělil starosta města Martin Hrabánek.

Tento architekt byl v meziválečném období špičkou ve svém oboru nejenom v Čechách, ale především v Německu. Za svůj život navrhl více jak čtrnáct set plánů zahrad, parků, veřejných sadů, ale také hřbitovů. Mezi jeho architektonické návrhy patřily například: Městský park v Žilině, Tyršovy sady v Třebíči, Městské hřbitovy v Přerově, Třebíči, v Libochovicích, úprava Vinařického náměstí v Kolíně a výše zmíněný park ve Slaném.

Kateřina Nič Husárová, Martin Nič