Umístění repliky mariánského sloupu, jehož maketa už pro představu občanů na náměstí stojí, vzbuzuje mnoho reakcí. Podle neoficiální ankety, kterou město Slaný spustilo na svých facebookových stránkách, bylo pro umístění sloupu 33 % uživatelů, zatímco zbylých 67 % ho nechce. Oficiální anketa by měla být spuštěna právě po dnešním veřejném projednání.

Se dvěma typy rozličných reakcí se setkává také starosta Slaného Martin Hrabánek (ODS). „Jedna skupina lidí má naprosto pozitivní reakce a děkují nám za to, že jsme maketu sloupu na Masarykovo náměstí dali a že dáváme veřejnosti prostor k tomu, aby se lidé mohli vyjádřit, aby si sami řekli, jestli sloup chtějí nebo ne. To jsou lidé, kteří pochopili princip toho, že naším úmyslem bylo vyvolat diskuzi, pozvat je na územní projednávání a dát lidem prostor, aby si řekli – chceme sloup, nebo ho chceme v jiné podobě, chceme ho na jiném místě a tak dále. Zkrátka, aby se svobodně vyjádřili k tomu, jakým způsobem to vnímají,“ řekl Kladenskému deníku Martin Hrabánek.

Pak je tu ale dle starostových slov ještě druhá skupina lidí. „Ti zřejmě nepochopili, co tím chci říct a ti rovnou řeknou: „Proč nám rvete na náměstí sloup, my ho tam nechceme!“ Ti lidé ale nepochopili smysl celé akce, že jsem úmyslně nechal vyrobit maketu návrhu, abychom si my všichni měli šanci říct, jestli se nám sloup na náměstí líbí, jestli to na nás není moc velké, nebo jestli bychom stáli o jiné umístění, než uprostřed náměstí,“ sdělil Martin Hrabánek, podle kterého odpůrci nepochopili, že maketa je pouze dočasná, a že má pouze pomoci k tomu, aby si veřejnost takovou věc dokázala vůbec představit, a nerozhodovalo se tak jen od stolu.

„Mrzí mě, že Slaňáci ještě nepochopili, když takovou anketu dělám, že je to právě kvůli tomu, abych jim dal na vybranou a poznal jejich názory. Když bych chtěl něco rozhodnout, tak se to stane a nikdo se o tom nedozví. Ale já to tak nechci,“ zdůrazňuje Hrabánek. Podle svých slov ani on si sloup na náměstí příliš představit nedokázal a i jemu maketa ukázala, že podstava pod sochou je příliš velká a umístění sochy uprostřed náměstí, kde se koná řada akcí, by asi nebylo nejšťastnější. „Nebránil bych se jiné variantě, ale jak říkám, to vše jsou podněty, které musíme předat architektovi,“ uzavřel Hrabánek.

Výsledek ankety, kde většina uživatelů sloup odmítá, pečetily také dotázané slánské osobnosti. „Nějaká úprava náměstí je určitě potřeba, protože povrch náměstí je v hodně zanedbaném stavu. Příznivcem tak agresivních změn, jako je přesouvání sochy Masaryka či budování nové fontány, rozhodně nejsem. O mariánském sloupu ani nemluvím, protože to je dle mého názoru úplná hloupost. Náměstí by jeho umístění uškodilo už jen z pohledu pořádání různých společenských akcí a podobně. Určitě jsou nějaké opravy náměstí potřeba včetně například nového osvětlení, ovšem změn, které jsou nyní navrhovány, je až moc. Hlavně jsem nikde ještě neviděl ani cenu projektu, jejíž výše se obávám,“ uvedl slánský opoziční zastupitel Ladislav Peška (KSČM).

K tématu se vyjádřil také Martin Nič, člen komise pro kulturu a památky města Slaného. „Vždy jsem byl příznivcem historického vzhledu slánského Masarykova náměstí a obdivoval historické fotografie, na kterých se uprostřed plochy vyjímá dominantní mariánský sloup. Studie revitalizace náměstí ve Slaném, která byla Slaňákům předložena, znázorňuje ale zcela jiný sloup. Za mariánský ho pochopitelně také považovat můžeme, ale v minulosti byla jeho funkce zcela jiná,“ vysvětluje Martin Nič.

Podle něj se sloup přibližně do 17. století nalézal v Pražské ulici v místech dnešního Hotelu Praha. Tenkrát v těchto místech ještě nebyla zástavba, jen pole, několik stodol a vedla tudy cesta ze Slaného do Prahy. U sloupu, rozcestníku, který byl na hranici města, se tenkrát poutníci se Slaným loučili. Při rozrůstání města musel být přestěhován. Dnes se navrhovaný sloup nalézá na hřbitově ve Slaném.

„Sloup ze slánského hřbitova je o poznání drobnější, není tak mohutný, jaký na slánském náměstí stával téměř 240 let až do roku 1920, kdy byl barbarsky stržen. Sloup byl připomínkou morových ran, které zasáhly ve středověku město Slaný. Na původním sloupu byla znázorněna zeměkoule, na které byla Panna Marie. Tak, jak je v těchto dnech prezentována studie sloupu na náměstí, neodpovídá poměr podstavy k drobnější soše z místního hřbitova. Když připustíme i podstatné zmenšení podstavce tak, aby poměr k soše byl vyvážený, tak se bude vždy jednat pouze o něco, co nemá s původním mohutným mariánským sloupem nic společného ani historicky, ani svým posláním,“ řekl Martin Nič. „Pokud to shrnu, tak původní sloup, který byl zničen a odvezen na bývalou skládku komunálního odpadu v Netovické ulici a už se nikdy nenašel ANO, ale tento rozcestník z Pražské určitě NE,“ uzavřel Nič.

Podobného názoru je také slánský fotograf a spolupracovník Deníku Jiří Skála. „Jedná se o rozcestník, nikoli mariánský sloup, který v životě na náměstí nestál. Spíše si myslím, že by ho na náměstí umístit neměli. Asi by mi ale nevadilo, kdyby sloup umístili někam jinam, než na volné prostranství uprostřed náměstí, protože už takhle tam není moc místa,“ myslí si Skála.

Své NE vyřkl také slánský galerista Jiří Hruška. „Jsem velkým příznivcem soch, takže kdyby město chtělo dát na náměstní kvalitní sochu, tak budu prvním, který bude pro. Ovšem tohle není, ani nikdy nebyla, nikterak dobrá socha,“ uvedl Jiří Hruška.

V téhle otázce podle galeristy snad ani nejde o estetický pohled. „Tady má někdo chuť restaurovat věci naprosto nesmyslně, a tak přemýšlí nad podobnými záležitostmi. Čas ovšem nelze vrátit. Já si myslím, že je potřeba koukat do budoucna, hledat například řešení pro to, aby měli mladí lidé kde bydlet, aby město dostalo zpátky do svých rukou sběr odpadu, aby někdo konečně našel řešení týkající se problémů s parkovacím domem a podobně. Přál bych si, aby se město chovalo jako řádný hospodář a nevymýšlelo naprosto zástupné byť do očí bijící akce,“ uzavřel Jiří Hruška.