Za prvé to, že zastupitel nedal o svém počinu předem vědět všem politickým souputníkům a za druhé skutečnost, že Slánská hora – třetihorní čedičová vyvřelina je přírodní památkou a jako taková podléhá zvláštnímu druhu ochrany.

To, že vzniká na Slandě via ferrata, podle jejího sponzora, Tomáše Richtra, radní věděli. Že se informace dostala oficiálně ven až při čtvrtečním zastupitelstvu, kdy už byly správní řízení a povolení v plném proudu, je otázkou druhou.

Nesouhlas

Informace proto nenechala v klidu opozici, která záměr s vybudováním horolezecké stezky okamžitě napadla a odmítla. Ostře proti aktivitě

vystoupili zastupitelé Martin Hrabánek (ODS) a Martin Matoušek (OMS), kteří považují budování via ferraty na Slandě za nesmyslné a nebezpečné.

Slovo si za občany vzala učitelka biologie slánského gymnázia Miroslava Rubíková, která ve svém projevu zdůraznila, že umístění via ferraty na Slánské hoře odmítá zejména proto, že se zde nachází řada zvláště chráněných rostlin, včetně tařice skalní, přes jejíž trsy vedou lana a kotvy.

Důkazy hovoří jasně

Doklad o tom, jak postupují práce při budování stezky na přírodní památce Slánská hora předložil zastupitel Pavel Rubík (ODS). Z jím dodaných fotografií je zřejmé, že do čediče už byly upevněny kotvy a kovové schůdky a lany obehnán skalní masiv. Jeho prezentaci mohli přítomní v sále vidět při čtvrtečním zasedání. S podivem je, že tyto práce byly provedeny ještě před vydáním povolení.

Lana jsou pryč

Kladenskému deníku na to iniciátor stezky řekl: „Lana tam už nejsou. Byla tam jen provizorně, když se uklízelo okolí a aby trasu viděli radní města. Pak se lana sundala.

Rozhodně se nejedná o žádnou partyzánskou akci, jak ji někteří moji odpůrci nazvali. Na přípravách stezky jsem strávil zhruba pět měsíců. Navíc se nejedná o stavbu.

Trasu jsem si nechal zaměřit a na místě byli úředníci jak ze slánského, tak z krajského úřadu. Společně jsme volili umístění kotev a lan na nejkrajnější části hory, abychom do ničeho nezasahovali a nic nepoškodili,“ řekl o víkendu na svoji obhajobu sponzor stezky Tomáš Richtr.

Na dotaz, proč svůj počin nezveřejnil před měsícem, kdy vše nastartovalo, odpověděl, že se obával, aby mu odpůrci záměr nezhatili. „Podle mého názoru je to hlavně politika a je špatně především to, že s nápadem jsem přišel já a ne nikdo jiný.

To je problém,“ tvrdí Richtr. Když šlo kdysi o zvažovaný prodej pozemků na Hájích vedle hřiště Slavoj, kde ale nebyla skutečná vůle parcely prodávat, přišel, podle jeho slov, bývalý starosta Ivo Rubík s chráněným broukem páchníkem, jenž se v lokalitě vyskytuje. 

Dnes je problém kvůli tařici skalní, s čímž přicházejí pro změnu jeho syn a vdova po starostovi Rubíkovi, konstatuje Richtr. „Spatřuji v tom analogii. Kytka je v celé trase via ferraty pouze jediná! Jinak je celá hora plná tařice," upozorňuje Richtr.

Kde je pravda?

Pravda je v tomto případě někde uprostřed, jak už to v podobných sporech bývá. Záleží, jakou nahlížíme optikou. Očima zapálených horolezců je vybudování sedmdesátimetrové via ferraty skvělým počinem, kdy si nadšenci mohou užívat adrenalin kousek za městem a nemusí se vydávat na skálu například do Děčína nebo Itálie.

Pohledem ochránců přírody na jedinečnou přírodní památku je to katastrofa, která může mít nedozírné následky, když na Slandu budou směřovat davy horolezců, kteří pošlapou a zničí, co jim přijde do cesty.

Horolezec

Jelikož se oba komunální politici, jak odpůrce ferraty, Martin Matoušek, tak její propagátor Tomáš Richtr, zaštiťují osobou a špičkového českého horolezce Karla Běliny (68), zeptal se Kladenský deník i na jeho názor.

„Ve Slaném jsem byl a pomáhal s budováním ferraty, stejně jako na mnoha místech v Čechách i ve světě. Slánská hora je nádherný a ideální terén pro ty, kteří si lezení chtějí vyzkoušet a netouží či nemohou cestovat nikam daleko. Jsem z toho nadšený.

Čedič jako hornina sice při vlhku klouže, asi jako vápenec, ale i na něm se ferraty budují. Nejdelší via ferrata v Čechách, umístěná na čediči, je nad hladinou řeky Jizery nedaleko Semil s názvem Vodní brána," potvrdil Karel Bělina, jenž dodal, že podobné politické tlaky zaznamenával i při budování via ferraty v Děčíně. „Také se jim do toho nechtělo, ale lidé si tu stezku nakonec prosadili," dodal horolezec.

Ochránci přírody

Pro ty, kteří ale chtějí ochránit Slánskou horu, spravovanou Středočeským krajem, před devastací, je budování skalní stezky nepřípustné. Třetihornímu masivu, jenž podléhá zvláštní ochraně, kromě dalšího, zejména vysoká rekreační návštěvnost velmi škodí!

„Tařice skalní je chráněná rostlina, která je předmětem ochrany v přírodní památce Slánská hora. Hlavním předmětem ochrany hory jsou ale skály se sloupcovitou skalní odlučností. Ty skály, po nichž stezka vede, a do nichž jsou zavrtány skoby.

Když opominu ochranářský přístup, tak nechápu, jak někdo může postavit lezecký areál se žebříky a ocelovými lany padesát metrů od dětského hřiště. Pro lezce s vybavením představuje tahle stezka dvě minuty zábavy, kvůli kterým se na Slánskou horu asi těžko s vybavením potáhne. Pro děti bez vybavení hrozí na stezce bezprostřední ohrožení života," upozorňuje zastupitel Pavel Rubík (ODS).

„Chápu, že dole bude asi v budoucnu nějaké bezpečnostní upozornění, ale nedokáži si představit, že to děti z hřiště odradí. Rozumný člověk by na tomto místě stezku z ochranářského, ani bezpečnostního hlediska nepostavil," soudí Rubík.

Slánská hora má podle jeho slov sloužit k turistickým a rekreačním příležitostem, ne jako sportovní hřiště. Navíc postavit takovou stavbu bez platného povolení orgánu spravujícího přírodní památku, je jednoznačně protizákonné. Proti budování stezky už proto odpůrci sepisují petici.

Stejný metr

Přesto se například, konkrétně Radek Kouřík z krajského odboru životního prostředí, vyjádřil k budování via ferraty kladně. Stejný člověk ovšem jen před měsícem odmítl povolit například Společnosti patriotů Slaného

(SpS) v lomu pod Slandou ohýnek s vysvětlením, že rozdělávání ohňů a účast většího počtu osob v lokalitě je pokaždé vázána na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody.

Nerespektování je vnímáno jako protiprávní jednání a tudíž postiženo uložením pokuty podle zákona 114/1992. Jakékoli partě horolezců patrně nezbude, než pokaždé žádat před výstupem úřady o souhlas.

Vyjádření úředníků

„O povolení umístění a provozování horolezeckého zařízení (tzv. via ferrata, kromě toho ještě lavičky a informační panel) v přírodní památce Slánská hora požádalo Město Slaný Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství jako příslušný orgán ochrany přírody a krajiny.

Žádost byla podána 23. března a podepsaná starostou města Pavlem Zálomem (ČSSD). Podáním žádosti bylo zahájeno správní řízení, jehož účastníkem je jenom město, neboť žádné z příslušných občanských sdružení, jejichž hlavním posláním je ochrana přírody a krajiny, svou účast v řízení neoznámila," sdělila mluvčí Středočeského krajského úřadu Nicole Mertinová.

Krajský úřad vycházel při posuzování žádosti, podle Mertinové, ze stavu území, který je mu znám. Dalším podkladem byl plán péče zpracovaný pro toto území. Správní řízení je aktuálně ve fázi před vydáním rozhodnutí, sdělila v pátek 24. dubna mluvčí.

„Toto řízení je ze zákona neveřejné, nicméně lze sdělit, že zdejší orgán ochrany přírody stanoví pro realizaci a provoz horolezeckého zařízení takové podmínky, které zajistí zachování předmětů ochrany.

Těmi jsou vedle vlastních výchozů čedičových skal též fragmenty skalních stepí s teplomilnou květenou a přirozená lesní společenstva habrových doubrav. Do doby vydání rozhodnutí a nabytí právní moci nejsou v přírodní památce přípustné jakékoliv zásahy," zdůraznila mluvčí krajského úřadu.

Potvrdila dále, že výskyt zvláště chráněného druhu rostliny tařice skalní v místě plánovaného horolezeckého zařízení je možný, nicméně jedná se pravděpodobně o výskyt ojedinělý.

„Těžiště výskytu lze očekávat spíše na skalních výchozech poněkud západněji, v místech s nezapojenou vegetací. Tařice skalní je v rámci Středočeského kraje druhem relativně běžně se vyskytujícím na skalních biotopech.

Vhodnost daného typu horniny k provozování horolezeckého sportu, bezpečnost osob ani zajištění majetku není předmětem správního řízení, ale odpovědností Města Slaný, které provádí výkon vlastnických práv v rámci své samostatné působnosti," uzavřela úřední vyjádření Nicole Mertinová