Kino s kapacitou 76 míst je v zadním traktu Vlastivědného muzea a nahradilo původní velké městské kino v Grandu. Radnice se kino v muzeu před několika lety rozhodla plně digitalizovat a mimo to byla pořízena i 3D technologie „Kromě nových sedaček budou letos vyměněny v biografu také koberce a provedena výmalba,“ připomněl starosta Slaného Martin Hrabánek (ODS).

Mimo kamenného kina se radnice zaměří po skončení promítací sezóny i na renovaci letního kina Na Hájích. „Zde bude kompletně rekonstruováno zastaralé sociální zařízení,“ dodal starosta. Úvaha radnice je taková, že toalety letního kina, které bylo postaveno v roce 1959, budou moci výhledově využívat též návštěvníci přilehlého lesoparku Háje.

Z historie slánských kin 
Nejstarší historie
Na počátku byl pan Ponrepo, který se se svým „kouzelnickým divadlem“ představil ve Slaném již v roce 1880. Představení se konala ve dvoraně hotelu U bílého beránka a později i v sousedním hotelu U černého orla.

Kolem roku 1900 byly v plátěném stanu, postaveném proti sokolovně, promítány několikaminutové filmy provázené hudbou a slovním doprovodem muže před plátnem, který vlastnoručně doplňoval iluzi skutečnosti ranami na buben a činely.

Krátce před první světovou válkou a také v letech válečných hostoval ve Slaném biograf Skálův, který hrál na sále i na zahradě restaurace Střelnice. To byl první slánský biograf v přírodě, který měl pokračování v promítání na zahradě hotelu Hamburk, krátce před otevřením prvního stálého biografu.

Stálá kina ve Slaném
Kino HUMANITA (Viktoria, Stalingrad)
První stálé kino Humanita bylo slavnostně otevřeno v hotelu U bílého beránka 4. června 1921 (v roce 1940 se ve spisech setkáváme již s označením hotel Grand ). Němé filmy v té době doprovázelo salónní kvinteto Humanita. Za protektorátu byla Humanita přejmenována na kino Viktoria a po válce na kino Stalingrad. Od roku 1950 se v kině Stalingrad pořádaly Filmové festivaly pracujících.

V roce 1957 bylo kino rekonstruováno na širokoúhlé. To zahájilo provoz 18. ledna 1958 filmem Římské povídky. Velké slánské kino sloužilo veřejnosti až do roku 1997, kdy bylo zrušeno a nahrazeno menším městským kinem v někdejším piaristickém gymnáziu na náměstí, slavnostně otevřeným 17. října 1997.

Kino LEGION (Čas, Domov loutek)
Jen o rok později, v roce 1922, bylo ve Slaném otevřeno druhé kino. Otevřela jej Československá obec legionářská v sále své restaurace Na Střelnici. V prosinci 1939 bylo přejmenováno na kino Čas. Za druhé světové války bylo kino zabaveno Říší, produkce byla na čas zastavena a na sále byl sklad obilí.

Restaurace Na Střelnici byla v roce 1948 znárodněna a přešla do majetku podniku Restaurace a Jídelny Kladno se sídlem ve Slaném. Promítání filmů se v té době začalo pravidelně střídat s loutkovým divadlem, po kterém se pak začalo nazývat Domov loutek. Filmová i divadelní představení zde skončila v roce 1961, od kdy se sál využíval jako školní jídelna a pořádaly se zde příležitostné zábavy a tancovačky.

Letní kino Slaný
V roce 1957 bylo přistoupeno k výstavbě přírodního divadla na Hájích, při které byly vytvořeny předpoklady pro umístění plátna na promítání širokoúhlého filmu. Bylo zbudováno jeviště, propadlo pro orchestr a upraveno hlediště. Letní kino zde začalo fungovat 1. června 1961, kdy se v přírodním amfiteátru promítal snímek Rocco a jeho bratři. Krásnou scénu celého amfiteátru navrhl slánský rodák, inženýr architekt Karel Neumann (v roce 1967 byl prohlášen čestným občanem města Slaného). Od roku 1961 se na přírodní letní scénu přestěhovala tradice oblíbených Filmových festivalů pracujících Kladenska.

V současné době slouží letní kino veřejnosti od června do září. V jeho prostorách se konají také příležitostné koncerty rockových nebo country-westernových skupin, a také již tradiční srpnový Rock na valníku.

(zpracovali Libor Dobner a Karel Vidimský)