„Jde o poměrně unikátní prostory v centru města. Věřím, že místní i turisté využijí této příležitosti a do obou zahrad si najdou cestu,“ říká místostarosta Slaného Radek Vondráček.

Prostor rozprostírající se kolem presbytáře, uzavřený hradební zdí, vymezuje někdejší hřbitov. Pochovávali se tam majetní a významní občané středověkého města až do konce 16. století, kdy byl hřbitov kvůli nedostatku místa a hygienickým podmínkám uzavřen.

Z původního hřbitova se dochovaly pouze dva renesanční náhrobky na obvodové zdi presbytáře kostela, deska vladyky Friedricha z Šimberka z roku 1584 z červeného vápence a náhrobní kámen rodiny Danešů pocházející z roku 1585.

Prohlídka areálu dolu Františka Josefa v Kladně-Dubí.
Video, foto: Nebourej, transformuj. Lidé si prohlédli důl v Kladně-Dubí

Součástí hřbitova byla i malá zděná kostnice, která byla společně se hřbitovem po roce 1818 přeměněna na školní zahradu. Za zmínku stojí i sokl s torzem plastik lva a poprsí anděla na opěrném pilíři presbytáře, reliéf na římse boční lodi nebo zrcadlově převrácený reliéf městského znaku. Na vnější straně kostela lze nalézt červené rudkové nápisy a až na 124 středověkých kamenických značek od jedenácti kameníků.

Místostarosta poděkoval převorovi slánského kláštera Janu Pořízovi za to, že církev umožnila unikátní prostor zpřístupnit. „Děkuji i odborům životního prostředí a správy majetku za pomoc s realizací tohoto záměru, odboru kultury a památkové péče i městským architektům manželům Gulbisovým, neboť dali původní myšlence formu a vynesli na povrch konkrétní historii místa,“ vysvětluje Vondráček.

Zahrada piaristů

Nemalou pozornost si zaslouží také sousední zahrada piaristů, která se nachází za silnicí v zadním traktu muzea. Ta byla dosud přístupná jen v době provozu městského kina, nově jsou obě zahrady otevřeny pro veřejnost denně od 8 do 19 hodin.

Zahrada piaristů je součástí areálu, který založil Bernard Ignác z Martinic v roce 1658 jako druhou nejstarší piaristickou kolej v Čechách. Tradičně se uvádí, že kolej byla dostavěna v roce 1666, kdy se do budovy přestěhovali první piaristé.

Burza na letišti ve Velké Dobré v roce 2019.
Podzimní burza na letišti ve Velké Dobré přivítá účastníky už v pátek

Z kolekce plánů v římském řádovém archivu se podařilo zjistit, že zahrada byla původně obehnána zdí s nikami, založena byla jako francouzská, tedy upravená na základě symetrie a geometrických vzorů. Stavbu využívají v současnosti Vlastivědné muzeum ve Slaném, Knihovna Václava Štecha ve Slaném a Městské kino Slaný.

„Děkuji Ivo Horňákovi a Kulturním zařízením města Slaného za vstřícnost při otevření zahrady u kina. A nelze zapomenout na pracovníky Technických služeb Slaný, protože bez jejich fyzické práce by zůstalo jen u představ,“ dodal závěrem místostarosta.