Dětství prožili v Praze, kde bydleli až do roku 1939, kdy se rodina z obavy před transportem do vyhlazovacích táborů přestěhovala do Buštěhradu. Hugovi se ale stejně jako dalšímu bratrovi Jiřímu nakonec transporty nevyhnuly. Proto jejich otec Leo rozhodl přestěhovat rodinu z Prahy do Buštěhradu. Později se Hugo odstěhoval do Kladna, kde žil do posledních dnů. Velkou část roku ale trávil na chatě v Újezdu nad Zbečnem, kde se věnoval své největší lásce, rybařině.

Starosta Branova na Rakovnicku, jehož obecní úřad je majitelem pamětní síně Oty Pavla a přívozu přes Berounku, František Štiler sdělil, že o způsobu posledního rozloučení rozhodne rodina. Sám zesnulý ale projevil přání být rozptýlen právě v místech, kam v mládí s rodiči jezdil na letní byt k legendárnímu převozníkovi Karlu Proškovi, a kde se odehrával děj známých filmů Smrt krásných srnců a Zlatí úhoři.

Od roku 1934 se do těchto míst často vracel. „Na Branov chodím rád, mezi kamarády. Byl jsem i na setkání rodáků, v zimě na zabijačce. Dříve sem zavítalo mnoho olympioniků i významných osobností. Díky svému bratrovi jsem se seznámil se všemi, o kterých psal," řekl Hugo na tradičním červnovém pochodu Krajem Oty Pavla.