V Kladně u památníku se proto sešli nejen Sokolové a zástupci města Kladna, ale také členové Československé obce Legionářské (ČSoL) a v neposlední řadě členové Spolku pro zachování českého odboje, Junáka Českého skauta, středisek Orion a Modrá stopa. Po položení květin k památníku následovalo krátké zamyšlení nad odkazem předchůdců Sokolů a Legionářů. Zazpíval ženský pěvecký sbor Smetana.

"Letos si v tentýž den, tedy 8. října, zároveň připomínáme 30. výročí obnovené ČsOL. Jako host proto na setkání promluvila též předsedkyně kladenské obce legionářské Eva Armeanová. Shodou okolností letos uplynulo 100 let od prvního otevření Sletiště, a to pro I. krajský slet na přelomu června a července 1921. Tehdy Kladnem v průvodu pochodovalo 15 000 krojovaných sokolů a vedle žactva a dorostu cvičilo 4 000 mužů a 4 000 žen," připomněla vzdělavatelka Sokolské župy Budečské Alena Kottová.

Toto významné výročí si Sokolové připomněli v polovině června velkým setkáním na Sletišti s průvodem a dechovkou, za účasti osmi dalších žup a šesti hostujících jednot, Legionářů, Spolku odboje a společností Sportovní areály města Kladna (SAMK). "Společnost SAMK byla naším oficiálním partnerem a uspořádala na Sletišti výstavu pod širým nebem, 100 fotografií historických i současných ke 100 letům Sletiště," dodala Kottová.

Nacistická "Akce Sokol"

Datum 8. října bylo zvoleno jako připomínka tragických událostí roku 1941. V noci ze 7. na 8. října 1941 gestapo v rámci “Akce Sokol” zatklo na 1500 sokolských činovníků z ústředí, žup i větších jednot. Byli mučeni, vězněni, deportováni do koncentračních táborů. Plných 93 procent z nich do konce války zahynulo. Ještě během této noci podepsal Reinhard Heydrich úřední výměr o rozpuštění České obce sokolské, kterou nacisté považovali za nejnebezpečnější domácí organizaci, jejíž organizační aparát sloužil v masovém měřítku odbojovému hnutí.

Nejvýznamnějším skutkem sokolského odboje se pak stala spolupráce při atentátu na Reinharda Heydricha, který by se bez doslova sebevražedné pomoci sokolů nemohl nikdy uskutečnit.

Jako symbol Památného dne sokolstva byl vybrán František Pecháček, sportovec, československý olympionik, sokolský činovník, autor legendární sletové skladby mužů z roku 1938 nazvané "Přísaha republice". Jako jeden z čelných představitelů domácího odboje byl v roce 1944 umučen nacisty. Poslední slova Františka Pecháčka pronesená ke spoluvězňům zněla: „Sbohem, bratři, vím, že jdu na smrt, ale nebojím se jí. Statečný muž umře jednou, jen zbabělci umírají stokrát. Umřu s klidem, protože vím, že naše oběti nebyly marné.“