Iniciátoři dokumentu, za které vystoupil na zastupitelstvu Slaného zmocněnec petičního výboru Jiří Baňka, jsou přesvědčeni o tom, že projekt změní krajinný ráz a město ani lidé z toho nebudou profitovat v takové míře, jak investor deklaruje. Investoři přesto podle svých slov postupují transparentně a jejich cílem není nic zamlčovat. Se Slaným jednají o dotčených pozemcích a stejně tak s dalšími soukromými vlastníky půdy. Podle investora je snahou majitelům zajistit stabilní přínos.

Podle odpůrců záměru jde projekt naprosto proti logice komunitní energetiky a hospodaření s půdou a účelově využívá nově platný stavební zákon a zákon o liniových stavbách. „Podporujeme výrobu obnovitelné energie v zastavitelných územích (na střechách hal, brownfieldech apod.) či na plochách k tomu přímo určených, ne zabírání orné půdy. Záměr oploceného solárního parku zcela zásadně, a na budoucí generace, ovlivní krajinný ráz prostředí a charakter území, ve kterém žijeme. Současně dojde k ovlivnění propustnosti krajiny pro volně žijící živočichy. Jejich hlavním migračním koridorem se stane silnice mezi Slaným a Želevčicemi nebo obchvat Slaného, čímž dojde k nárůstu dopravních nehod,“ uvádí petenti v dokumentu.

Iniciátoři petice dále upozorňují na to, že město Slaný připravuje vlastní energetickou koncepci, kterou vznik solární elektrárny zcela podrývá. Podle autorů penice působí společnost Puretech Energy nevěrohodně, neboť byla založena pouze za účelem této investice.

„Vyzýváme proto město, aby nevstupovalo do jednání s investorem o pronájmu či dokonce prodeji klíčových pozemků ve vlastnictví města. Nestane-li se tak, jsme připraveni iniciovat v této věci konání místního referenda,“ uvádí se dále v petici.

"Obavy spočívají mimo jiné i v tom, že investor nepředstavil mechanismus, zda budou mít lidé levnější energii, jaké procento dostane město za nižší než tržní cenu a tak dále," zdůraznil Baňka a dodal, že by proto uvítal větší iniciativu ze strany města, aby následně kraj vyvolal řízení o vlivu na životní prostředí takzvanou EIA.

„Nástroje na to, aby město mohlo projekt ovlivnit nebo zastavit, existují a je potřeba, aby je Slaný dostatečně využilo," připomněl. Podle Jiřího Baňky se pod dokument zatím podepsalo přes 500 lidí.

„O petici a jejích bodech samozřejmě víme. Některé uvedené body jsme sami prověřovali a v současné době vše konzultujeme s odborníky i nadřízenými orgány včetně krajských politiků. Týká se to i skutečnosti, že by mohlo dojít k výstavbě solárního parku i bez pozemku města. V minulosti nám totiž investor prezentoval návrhy bez potřeby městského pozemku,“ sdělila za město Slaný mluvčí radnice Lucie Krčková.

Investoři podle svých slov postupují zcela transparentně a jejich cílem není nic zamlčovat. V současnosti jednají s městem Slaný o dotčených pozemcích a stejně tak s dalšími soukromými vlastníky půdy. „S vlastníky jednáme a dohadujeme podmínky. Většinou jde o pronájmy, protože naší snahou je vlastníkům zajistit zajímavý a stabilní přínos. Řešíme obvyklé věci v přípravě staveb, to jsme ale předpokládali. Vývoj přípravy projektu vnímáme pozitivně a v současné době se jako reálný termín spuštění jeví konec roku 2025,“ sdělil zástupce investora Pavel Patřičný z Puretech Energy.

Město Slaný podle něj disponuje pozemkem o rozloze cca 4,7 ha v blízkosti stávající transformovny ČEZ, který je špatně přístupný a je zatížen ochrannými pásmy venkovních vedení velmi vysokého napětí a kabelových vedení vysokého napětí. „Nám se jeví jako oboustranně výhodné na uvedeném pozemku případně vybudovat transformovnu pro vyvedení výkonu, protože ochranná pásma energetických zařízení se mohu překrývat a město Slaný bude profitovat z pronájmu,“ vysvětlil Patřičný. Pokud město prodej či pronájem pozemku neodsouhlasí, investoři se bez něj obejdou. „Kvůli tomu jsou zvažovány i jiné varianty umístění transformovny,“ zdůraznil Patřičný.

V případě, že se investoři se Slaným dohodnou, jsou připraveni podpořit město finančně, a to jednorázově i v průběhu provozu solárního parku. Investoři nabízejí městu Slaný 1000 MWh ročně zadarmo. Mezi zajímavé hmotné benefity patří nové propojení edukativní zelenou stezkou mezi Slaným a Dolínem. "Stezka bude doplněna o široký pruh se zelení a také například odpočinkovou zónou. Zajímavým benefitem v budoucnu může být sdílení elektrické energie s institucemi i s obyvateli. Bohužel v současnosti ani my přesně neumíme tento benefit představit, protože teprve vznikají obrysy právního rámce komunitní energetiky,“ vysvětlil Pavel Patřičný.

Co se týká obávané změny rázu krajiny, Solární park Slaný navazuje podle autorů projektu na průmyslovou zónu a kopíruje silnici I/16. Z toho důvodu byly zvoleny ve spolupráci s odborníky nízké konstrukce, tak aby panely zapadly nenásilně do krajiny. „Podle našeho názoru nedojde k výraznějšímu narušení krajinného rázu, o čemž vypovídají i vyjádření orgánů životního prostředí nebo studie vlivu Solárního parku Slaný na krajinný ráz. Stavba svým provedením a umístěním nenaráží na nějaký předpis či zákaz plynoucí z legislativy nebo jiné právní normy a toho je potřeba se držet.  Víme, že tento pohled je neměřitelný - to co je pro jednoho obhajitelné a přijatelné, může u druhého budit jiný názor. O věci je potřeba mluvit,“ doplnil Patřičný.

Mimo to investoři zvažují i chov menších plemen hospodářských zvířat, která by zde spásala trávu. I v jiných elektrárnách se velmi osvědčil například chov ovcí. „I v tomto případ je potřeba vyřešit spoustu detailu chovu od možnosti ustájení až po zajištění dostatečného množství pramenité, čisté studené vody pro napájení zvířat,“ uzavřel Pavel Patřičný.