Nesporný talent, který zdědila po dědečkovi Miloslavu Komorousovi, v ní jako malé dívence objevili rodiče a záhy přihlásili do výtvarného kroužku Zdeňka pod vedením kladenského výtvarníka Přemysla Povondry.

„Tehdy jako malá jsem začínala kresbou. Po několika letech jsem přešla k výtvarnici Renátě Kaiserové a malování se věnovala i nadále. V období dospívání mě ale začal velmi zajímat svět šperků. Protože jsem se chtěla zdobit a také mít kousky originální, tak jsem si je zkoušela vyrábět sama,“ řekla Kateřina Kolingerová.

Od té chvíle jsou pro ni kleštičky, štípačky, mosazné, měděné i hliníkové drátky, kamínky skleněné i hliněné nepostradatelným denním společníkem. Z nich vytváří mnohé kreace dle vlastní fantazie. Přestože je Kateřina dosud jen šperkařkou – samoukem a za sebou má pouze jeden semestr figurální kresby Hollarovy výtvarné školy, hodlá svoje schopnosti nadále rozvíjet a v díle se zdokonalovat.

„Můj jídelní stůl je zároveň i pracovním a pokoj v bytě dílnou. Podstatné pro mě ale je, že se mé výrobky lidem líbí a dokáží jim přinášet radost. Ze všeho nejvíce mě baví výroba náušnic, náhrdelníků a celých kompletů. Nechám se vést momentálním nápadem a jako bych věc tvořila pro sebe. Nakonec je ale příjemné, když vím, že moje výtvory zdobí třeba i cizí ženu a ve společnosti se líbí,“ doplnila šperkařka.

Jak ale přiznala, na druhé straně ji dokáže velice zranit skutečnost, když vidí nějaký svůj výrobek poškozený nebo ledabyle pohozený.
„Je to moje hobby, nedělám to pro výdělek, i přesto, že už jsem řadu šperků prodala. Každá taková věcička je jako moje dítě, piplám se s ní, přetvářím do dokonalosti, tak mi špatné zacházení zkrátka vadí,“ řekla výtvarnice.

Její hlavní předsevzetí do nejbližších let je vystudovat šperkařinu na vysoké škole. „Musím se zlepšit v kresbě natolik, abych už se při studiu mohla věnovat pouze vybranému oboru. Je to stejné jako v každém jiném uměleckém směru. Trénovat se musí denně,“ doplnila Kateřina.

Kromě přání, aby se sobotní přehlídka autorských šperků, spojená s ukázkou společenských šatů, tanců, jazzem či ochutnávkou sýrů vydařila, by se kladenská výtvarnice ráda v životě setkala nejméně jednou se světoznámou famózní návrhářkou Blankou Matragi.

„Možná je to nesplnitelné, ale kdybych mohla s takovým člověkem jednou spolupracovat, bylo by to pro mě úžasné a splněný sen,“ uzavřela Kateřina Kolingerová, jež srdečně zve všechny milovníky umění a společenských zájmů do Kladenského divadélka v sobotu 23. května od 19.30 hodin.

Ukázka Katčiny tvorby na: http://www.katiakol.ic.cz/