V roce 2013 byl Kristýně diagnostikován zhoubný mozkový nádor ependymom typu 2. Od té doby podstoupila čtyři operace mozku, chemoterapie a léčbu v protonovém centru. Po čtvrté prodělané operaci

má dvojité vidění, neslyší na pravé ucho, odešla jí část hlasivek a špatně koordinuje pohyb.

Stav je velmi vážný. Ale chce bojovat o svůj život. Rodina je však ve velmi těžké životní i finanční situaci.

Kristýnka

„Vše začalo mými bolestmi hlavy. Tenkrát jsem ale vůbec nepočítala s tím, že bych mohla mít nějaká omezení. Všechno se vlastně začalo měnit až po první operaci.

To jsem se musela vzdát svého hlasu, špatně se mi polykalo a také mě omezovalo to, že na nějakou dobu nebudu moct tancovat. Taky jsem se v tu chvíli nemohla chovat jako holka, která právě ukončila osmou třídu.

Tenkrát mě ale podržela moje třída, která ve mě celou dobu věřila," vzpomíná na počátky své nemoci Kristýna.

Kristýna pokračuje dále ve svém vyprávění. „Pak nám začaly prázdniny. Já si je sice neužila tak, jak bych chtěla, ale přežila jsem je v naději, že se v září vrátím do školy mezi své kamarády.

I když to vypadalo, že v září 2013 nastoupím do školy jako mí spolužáci, nestalo se, protože jsem ještě stále chodila na chemoterapie, které ale nepomáhaly.

Tenkrát se zhatil jeden z mých plánů, ale pořád jsem doufala, že se všechno brzy zlepší a také to tak vypadalo. Byl listopad, a i když jsem nemohla chodit do školy, tak jsem se snažila, abych se co nejvíce zapojovala do kolektivu ve škole," popisuje studentka.

Druhá operace

V listopadu 2013 se uskutečnila její druhá operace, která byla sice obávaná, ale další nadějí na uzdravení. „Po operaci to se mnou vypadalo daleko lépe než po té první.

Mohla jsem sice mluvit, lépe se mi jedlo a dříve se i postavila na nohy ale pak jsem se dozvěděla, že se zákrok opět nepovedl tak, jak doktoři chtěli.

I přes tahle úskalí a také díky tomu, že mám Vojenskou pojišťovnu, jsem se dostala do Protonového centra v Praze, které mi dalo naději. Po úspěšné léčbě protonovým zářením pro mě všechno vypadalo růžovější.

Připadalo mi, že už bude vše jen dobré a vrátí se do starých kolejí. I přes drobná úskalí jsem dokončila 9. třídu a chystala se nastoupit na střední školu," říká mladá pacientka.

Podle svých slov měla po dobu prvního ročníku na střední škole klid a věřila, že všechno už má za sebou. „Vše se mi zdálo v pořádku, škola mi šla, doma se vše začalo vracet do stavu před nemocí. Proto jsem se uklidnila a přestala jsem na svoji nemoc myslet," dodává.

Po jedné kontrole v protonovém centru se ale dozvěděla, že nádor opět vyrostl. Chvíle klidu byly pryč, vše se mělo opakovat Další léčba, ale nikdo netušil jaká.

„I když jsem to nikomu neřekla a chtěla jsem být silná, bylo to pro mě strašně těžké. Jedinou jistotu jsem měla v mamce a v přátelích," potvrzuje Kristýna.

Třetí operace

Vše se ale rozjelo nanovo a následovala třetí operace. Po zákroku se Kristýnka domnívala, že už bude v pořádku, ale bylo jí vysvětleno, že to, co má v hlavě, je už neoperovatelné.

„Musela jsem čekat další možnosti léčby, kterých nebylo zrovna moc. Mezi čekáním mi nádor zase vyrostl, protože je agresivní a reaguje na každou změnu. Ale dostala jsem další naději a k této jsem se upnula.

Čtvrtá operace

Byla to další operace, která měla probíhat prý úplně jinak. Po čtvrté operaci se ale naděje rozplynula. Pan doktor mi sdělil, že mi nádoru nemohl odstranit ani o kousek víc, protože bych zákrok nepřežila," popisuje.

„Teď jsem sice už doma, ale čekání na další možnosti, kterých není zrovna moc, je ubíjející. Stále s mamkou musíme hledat a přijde mi, že se musíme snažit hlavně samy. I když jsem doma, stále nemám klid a jistotu," říká dívenka.

"Mé pocity jsou až moc smíšené a přijde mi, že se v nich sama moc nevyznám. Přijde mi, že ztrácím všechny priority školu, záliby, kamarády.

Moje priorita byla vždy dostudovat, ale začínám zjišťovat, že mé zdraví je přednější a přicházím na to, že školu si mohu dodělat časem, teď mi jde hlavně o to, abych byla v pořádku," uzavírá dívenka.

Vzhledem k tomu, že dívka žije jen s maminkou a sestrou, je rodinná situace zejména ekonomicky velmi neúnosná. Nemají ani vlastní automobil, aby mohly dojíždět k lékaři a všechno je tím obtížnější.

Iniciativa přátel

Díky iniciativě několika přátel z Plchova, v čele se Soňou Jůnovou, vedení a žákům 3. ZŠ ve Slaném, Kontu Bariéry, slánskému muzikantovi Sváťovi Švábovi a dalším mnoha nejmenovaným dobrovolníkům i městu Slanému, se daří pořádat na podporu Kristýnky zajímavé akce, včetně zamýšleného velkého koncertu ve slánském divadle.

Přicházejí i další subjekty, které vymýšlejí aktivity, jak dívence pomoci. Jednou z těch aktuálních je například nápad Michaely Rosické, která zorganizovala čerstvě sběr papíru po Slaném pro Kristýnku.

„Pomoci dívence může každý, kdo je přesvědčen, že mu její osud stojí za to. My už jsme se zkrátka nemohli dívat na to, jak složitou má životní situaci a i po náročných operacích musí v jejím stavu například do Plzně cestovat celý den autobusem.

Věříme, že Kristýnka svůj boj s nemocí vyhraje a pokud je to možné, chceme jí těžké období alespoň usnadnit," říká iniciátorka a koordinátorka projektu Spolu pro Kristýnku, učitelka Soňa Jůnová.

Konto Kristýnka

Transparentní účet:

115-2794990227/0100

Na co jsou peníze určeny?

na alternativní léčbu, která by mohla růst nádoru zastavit

na přírodní preparáty, potravinové a vitamínové doplňky

na rehabilitace

na pobyt v lázních

na léčbu pomocí speciálního přístroje

na provoz domácnosti

nákup kompenzačních pomůcek

nákup a provoz auta

vzdělávací materiály a pomůcky (v případě, že se Kristýnka nevrátí do školy a bude se muset vzdělávat doma)