Nebezpečí hrozí zejména na silnicích I. třídy vedoucích kolem lesů či polí. Situaci zhoršuje fakt, že roste množství automobilů i spárkaté zvěře. Nejčastější je srážka se srnou či divokým prasetem. Generali Česká pojišťovna spolu s Centrem dopravního výzkumu pravidelně zpracovává takzvaný SRNA index, který na jaře a na podzim informuje o výši škod i přehledu nejrizikovějších míst ve vztahu ke střetům vozidel se zvěří ve Středočeském kraji.

| Video: Youtube

„Kromě policejních dat byly do výpočtu SRNA indexu zařazeny rovněž kvalifikované odhady vycházející z dat JSDI. Robustnější datový model nám pomáhá získat přesnější obrázek o střetech vozidel se zvěří, a to zejména v krajích, kde policisté přestali se systematickou evidencí střetů se zvěří,“ vysvětluje Michal Bíl, odborník na problematiku sražené zvěře z Centra dopravního výzkumu.

Ve Středočeském kraji došlo od října do března k výrazně více střetům se zvěří než v sousedním Plzeňském kraji (419) nebo v Libereckém kraji (571). Průměrně se na silnicích v kraji udál střet se zvěří každých 5,2 kilometru, což je ve srovnání se zbytkem republiky mírně nadprůměrná hodnota – v Česku je evidován střet se zvěří každého 5,6 kilometru silnic.

Vysoký počet nehod se zvěří v Česku potvrzuje i Generali Česká pojišťovna, která denně řeší přes dvě desítky pojistných událostí po střetu se zvěří – jen za rok 2023 šlo celkem o 8149 případů za 382 milionů korun.

Od října do března bylo ve statistikách této pojišťovny evidováno celkem 4121 pojistných událostí, v nichž figurovala zvěř a které se řešily buď z připojištění střetu se zvěří nebo z havarijního pojištění. Meziročně jde o nárůst o 15 procent. „Klientům jsme za tyto pojistné události vyplatili 188 milionů korun, což je meziročně o 13 % více,“ potvrzuje Patrik Nauš, senior manažer likvidace pojistných událostí motorových vozidel.

Pokud si srnu necháte, může jít o pytláctví

Pod koly osobních i nákladních automobilů končí nejčastěji srnec či srna, a to až v 80 % případů. Následuje je prase divoké zhruba v 10 % případů. Na zbylé srážky připadají už ve velmi malých počtech ostatní druhy zvířat. „Lze očekávat, že v lesních oblastech jde o jeleny a daňky. V nížinách a tam, kde jsou příhodné podmínky, půjde o zajíce,“ popsal praxi Michal Bíl.

Co dělat po střetu se srnou:

Zapněte výstražná světla, a pokud to dovolí situace, ihned postavte na silnici varovný trojúhelník. Řádné označení místa dopravní nehody považují dopravní policisté z pohledu bezpečnosti za naprostý základ.

Došlo-li ke zranění posádky, volejte záchrannou službu na lince 155. Jakmile to půjde, kontaktujte Policii ČR na lince 158. Ta vyrozumí správce příslušné honitby, který přijede a o zvěř se postará. Je-li to možné, stoupněte (se všemi, kdo jeli v autě) za svodidla či co nejdéle od vozovky.

Kontaktujte asistenční linku pojišťovny. Informaci o telefonních číslech najdete na tzv. zelené kartě. Případně využijte Linku pomoci řidičům – 1224.

Když tomu nebude nic bránit, následky srážky pro pojišťovnu vyfoťte nebo pořiďte video. Pojišťovna zařídí rovněž odtah nepojízdného vozidla.

Zraněnou zvěř ze silnice sami neodklízejte, protože může způsobit zranění pro změnu ona vám. Navíc se zbytečně vystavujete vysokému riziku od ostatních účastníků provozu.

V žádném případě není možné si sraženou zvěř ponechat! Právo manipulace mají myslivci. Ponechání si zvířete by z pohledu zákona mohlo být hodnoceno jako pytláctví.

Generali Česká pojišťovna