Vedle věčně nevyřízených účtů mezi fanoušky jsou nejčastějším terčem zloby diváků a hráčů bez diskuse rozhodčí. Kladenský prvoligoví sudí Jiří Adam nerad vzpomíná na podzimní hektický zápas Gambrinus ligy mezi Ostravou a Mostem. „Tam jsem dostal největší kapky od mosteckých hráčů včetně funkcionářů. Na chodbě do kabin létaly urážky ze všech stran,“ uvedl.

Své si vyslechl i na okresních trávnících. Například před sedmi lety jako mladý třetiligový sudí rozhodoval důležitý duel okresního přeboru mezi Žižicemi a Otvovicemi. Domácí potřebovali bod k záchraně a Adam jim v závěru zápasu za stavu 1:2 odmítl odpískat penaltu za nastřelenou ruku.
„Dnes bych postupoval stejně. Přesto to byl důvod, proč došlo k hrubým urážkám od diváků. Stačí jeden člověk, který strhne ostatní. Nebýt kolegy, tak došlo i k fyzickému napadení,“ řekl Adam.

Když se navlékne do fotbalového dresu SK Lhota, tak občas schytá tvrdá slova od soupeřů, kteří si myslí, že je spolčený s arbitrem zápasu. „Já ty rozhodčí ani neznám, jsem rád, že si jdu zahrát, a to někteří protihráči nedokáží pochopit,“ doplnil.

Diváci z hlavní tribuny stadionu Františka Kloze si možná vzpomenou na úlet někdejšího trenéra Plzně Martina Pulpita. Když byl SK Kladno druhý rok ve II. lize, prohráli Západočeši na jeho hřišti 0:3. Pulpitovi se nelíbil pokutový kop proti jeho týmu a za to urážel všechny kolem sebe. Tehdejšího prezidenta Kladna Krause nařkl z poměru se stranickou kolegyní Buzkovou, část těla vedoucího týmu přirovnal k dámskému přirození, vulgarismy padaly i na adresu kouče Koubka. Ten si to ale nechal líbit. Vedení Plzně se tehdy za trenérovo chování omluvilo.

S vulgaritou na stadionech se setkává i současný trenér SK Kladno Jaroslav Šilhavý, který je zároveň rekordmanem v počtu startů v české nejvyšší fotbalové soutěži. „Vulgarita je dána charakterem člověka nebo skupiny lidí, kteří na fotbal chodí. Bylo o tom napsáno dost, ale zkrátka chybí legislativa na potrestání a nic jiného než represe zřejmě nepomůže. Dříve byli diváci slušnější, i když samozřejmě nadávali také, ale dnes je to mnohem agresivnější, jde to s dobou a občas člověk skutečně žasne. Každopádně vulgární fanoušci nedělají dobrou reklamu svému klubu,“ uvedl kouč.

Šilhavý zavzpomínal na pravý opak vulgárního chování. ,,Nikdy nezapomenu na to, co se stalo na Mistrovství Evropy v Portugalsku. To bylo něco úžasného. Fanoušci soupeřících týmů spolu chodili na pivo a pak šli fandit. Žádná agresivita nebo nenávist,“ řekl potěšeně.

Zajímavé je sledovat při mládežnických zápasech chování rodičů. Ti hlavně neskousnou, že sport bývá o soubojích, což potvrzuje trenér extraligových hokejistů Habešovny Jiří Tyburec, který léta vedl také mládež.

„Při působení v Příbrami jsem zaslechl jednoho rodiče, jak křičí na svou ratolest: „Zab ho!“ To je něco hrozného. Záleží pak na trenérovi, jestli přijde a řekne jasně: „Vážení rodiče, takhle ne!“ Anebo tomu musí nějakým způsobem předejít, třeba pravidelnými schůzkami trenérů s rodiči,“ navrhuje Tyburec, podle něhož je situace dnes podstatně horší než třeba před dvaceti lety. „Mladí kluci, hlavně junioři, jsou mnohem agresivnější. A když vidíte třeba filmy, na které koukají, nelze se tomu moc divit,“ poznamenal.

Další hokejbalový kouč mládeže, Milan Maršner z KEBu, zaznamenal rodičovské problémy hlavně jako malý kluk na hokeji, který hrával. „Celkově bych řekl, že tohle téma je spíš pro hokej a fotbal. Tam může jít i o vydělávání peněz, zatímco v našem ještě stále mladém sportu žádné extrémy nejsou, nebo jsem je nezaregistroval. A doufám, že se s nimi nikdy nesetkám,“ přeje si Maršner.

Matěj Říha, Jiří Nagy, Rudolf Muzika