Stanislav Lachman studoval na stavební průmyslové škole v Hradci Králové a poté na UMPRUM u profesora architektury Jana Sokola. Po dokončení studií byl jako ročník 1921 totálně nasazen na práce v Německu, nejprve na stavbě železniční trati v Gethin, poté v muniční továrně, kde zaměstnávali i slepé dělníky. Následně pracoval ve Státním ústavu památkové péče, kde zaměřoval historické objekty v Levoči, Telči, Třeboni a Slavonicích.

Stanislav Lachman, který je též znám jako "Josef Lada českého designu", zemřel před deseti lety v úctyhodném věku 89 let. Jeho dílo je však nesmrtelné. Se svým prvním patentem přišel v roce 1948. Získal ho jako student na pražské UMPRUM při designování pákové baterie, kterou navrhl jako první na světě a byla ovládána nohou. Sloužila v nemocnici na operačním sále. Následovala velká spousta návrhů zařízení, které lidem sloužily ve velkém.

Z 21. ročníku Hubertovy jízdy, kterou uspořádala stáj Drchkov.
Koňáci z Drchkova uspořádali Hubertovu jízdu

Po válce roce 1952 nastoupil do Kovotechny, konstrukčního a vývojového ústavu pro všechny národní podniky, zabývající se výrobou spotřebního zboží. Zde spolu s dalšími třemi návrháři a třemi grafiky dávali vzniknout novým výrobkům včetně obalů, návodů k použití a pojmenování. Podle jeho návrhů se vyráběly produkty zejména v podniku Elektro Praga-Hlinsko, Novoborských strojírnách a různých výrobních družstvech a celkem asi v osmi desítkách závodů.

V roce 2007 byl uveden do Síně slávy Czech Grand Design a v roce 2010 získal Cenu města Kladna. Silnou stránkou Stanislava Lachmana bylo, že elektrospotřebiče nejenom designoval, ale pracoval i na jejich technických řešeních - a to je důvod, proč většina jeho práce neskončila jen u modelů. Povědomý vám může být například vysoušeč vlasů EM 521, žehlička ETA 211 nebo vysavač Elektro-Praga Jupiter 402

Slavný Kladeňák je autorem přes 1200 návrhů průmyslových výrobků, z nich tři čtvrtiny byly realizovány. Výrobky podle jeho návrhů získaly 8 zlatých medailí na Mezinárodních veletrzích v Brně a zlatou medaili v Kolíně nad Rýnem (1973).