Konkrétně však dosud nikdo s představiteli dotčených obcí nejednal. Někteří starostové, jejichž obce zasahují do chráněného území, jsou proto roztrpčeni a stejně jako v předchozích letech, kdy už se o vzniku národního parku nejednou diskutovalo, jen stěží chápou, že se na jejich názor dosud nikdo nezeptal.

Přesně tak situaci vnímá například starosta Bělče Lukáš Kocman. „Mrzí mě, že ve zveřejněné tiskové zprávě se to předkládá jako hotová věc. Máme pocit, že je to jednání o nás bez nás. Do dnešního dne ani nevíme, kolika obcí se to týká, existuje sice mapka území, ale žádný seznam vesnic. Doteď nemáme nic v ruce," řekl Kocman a doplnil, že je z jejich strany snaha na toto téma iniciovat schůzku, kde by se sešli se zástupci dotčených obcí, ministerstva i Středočeského kraje. „Osobně odchytávám veškeré informace z médií. Poslední jsou takové, že by se společné setkání se zástupci institucí mohlo konat ještě tento měsíc. Nabízel jsem k tomu účelu prostory v našem kulturním době. Zatím nemám žádnou odpověď.“ doplnil starosta.

Vznikají zbytečné fámy

Kvůli nedostatku informací podle Kocmana vzniká velké množství fám. Mimo jiné třeba to, že obyvatelé obcí uvnitř národního parku nebudou moci do lesa. „Agentura pro ochranu přírody a krajiny to sice vyvrací, že omezení se dotkne pouze klidových oblastí. Bohužel my stále netušíme, co jsou ony klidové oblasti," podotkl Kocman. I z tohoto důvodu se Bělečští sejdou v kulturním domě 22. února v 18 hodin na veřejném zasedání zastupitelů, aby přijali usnesení. „Jeho závěry nemohu pochopitelně předjímat, ale budu vycházet z anket, které jsme zde dělali v minulosti a ze současných nálad. Proto vím, že naši občané si vznik národního parku nepřejí," sdělil starosta

Beseda s lidmi z národního parku

Více světla do problematiky by mohla vnést i beseda s odborníky, která je naplánovaná na 12. března od 14 hodin v kulturním domě. Bělečtí na ni pozvali Jaroslava Obermajera z Agentury ochrany přírody a krajiny a Miroslava Pechu, ředitele Lesnického parku Křivoklátsko, který je jeho oponentem. „Nechceme nikoho přesvědčovat na jednu nebo druhou stranu, ale chceme podat lidem co nejvíce informací. Na setkání proto dorazí i starostové z Národního parku Šumava, kteří se s námi podělí o letité zkušenosti, jaké je to žít v národním parku,“ přiblížil starosta Bělče.

Bělečtí podle starosty nezpochybňují potřebu chránit přírodu, ale v vznik nové ochranné známky v podobě národního parku vnímají navíc jako nešetrný zásah do státní kasy. „Zatím jsme byli přesvědčeni o tom, že ochrana v podobě CHKO je dostačující. Podle nás je zřízení národního parku velmi drahé pro momentálně napjatý státní rozpočet, pokud by do parku mířily stovky milionů korun například na kompenzace vlastníkům při omezování těžby dřeva," argumentuje Kocman.

Pod peticí přibývají podpisy

Přestože se současné vedení Bělče snaží vyvolat jednání, bývalý starosta Jiří Rohla spatřuje aktivity jako nedostatečné. Sám proto inicioval petici, na které přibývají i podpisy obyvatel dalších dotčených obcí. To potvrzuje například i starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová. „Dvakrát už se to skoro vyhlásilo, ale vždy jsme to dokázali zastavit. Postoj naší obce se nezměnil a co mám informace od okolních starostů, většina obcí s národním parkem rovněž nesouhlasí," sdělila starostka Karlovy Vsi. Právě tato obec by se měla nacházet přímo v centru nového národního parku. „Myslím, že každá samospráva by měla vědět, jak konkrétně se jí to dotkne. O zastavení procesu jsme napsali dopis premiérovi Fialovi, psali jsme senátu. A zdaleka nejsme jediná obec," připomněla starostka.

Ilustrační foto.
Mladík bez řidičáku brázdil ulice Kladna, nyní mu hrozí vězení

Obavy dotčených obcí se týkají mimo jiné i negativních dopadů zvýšeného turismu v lokalitě. Místní se obávají náporů davů návštěvníků, zvýšeného objemu odpadu i velkého počtu parkujících aut. Podle ministerstva životního prostředí by však vyhlášení národního parku oblasti naopak pomohlo. Argumentací pro jeho vznik je lepší ochrana lesů, skal, údolí, kaňonu Berounky nebo desítek ohrožených rostlin a zvířat. Přispět má také k rozvoji celého regionu. Snahou ministryně Anny Hubáčkové je před zahájením procesu vyhlášení představit záměr obcím. „Paní ministryně plánuje během února setkání v regionu. Chceme zodpovědět všechny otázky, uvést na pravou míru možná nedorozumění, najít konsensus. Debata s místními je pro nás klíčová. Teprve potom plánujeme záměr oznámit," uvedla mluvčí ministerstva Dominika Pospíšilová. Ze zákona by poté mělo následovat 90 dnů na připomínky, které pak bude ministerstvo vypořádávat.