Práce na renovovaném 5,3 kilometru dlouhém úseku potrvají až do konce července příštího roku. Chybějící vlaky nahrazuje aktuálně autobusová doprava.

Koleje už zmizely nejen ze stanice Kladno-město, ale také z přejezdu u Sletiště, srovnána se zemí byla historická budova nádraží na Ostrovci.

Marné bylo úsilí místních lidí o její zachování a další využití, které podpořili i peticí. Projekt počítá s moderní nádražní budovou odpovídající soudobým požadavkům železniční dopravy. Trať do Ostrovce, kde mají v následujících letech jezdit vlaky s elektrickým trakčním vedením, bude nově dvoukolejná.

Zemní práce odhalily v těchto dnech i zajímavosti skryté dlouhé roky zrakům veřejnosti. Zejména pro fanoušky vojenské historie je nepochybně zajímavý odkrytý betonový protiletecký kryt z doby druhé světové války, který je viditelný z mostu ve Vítězné ulici.

Po zásazích bagrů jsou tam betonové rozvaliny, značná část někdejšího krytu je však stále ještě patrná. Kladenský deník tak přináší jedny z posledních fotografií bunkru, který se patrně zanedlouho buď ponoří pod nános zeminy, nebo se změní ve stavební suť.

Dělníci se domnívali, že našli kanalizační stoku

Stavební dělníci pracující pod mostem se sice neshodli na tom, na co vlastně narazili, většina z nich se ale domnívala, že jde o nějakou kanalizační stoku. Podle výsledků porovnání originální technické dokumentace a fotodokumentace podobných objektů z jiných měst se ovšem prokazatelně jedná o protiletecký kryt z druhé světové války.

Podle oslovených členů spolků vojenské historie i amatérských badatelů z Kladna a Slaného se pod kladenským mostem skutečně nachází jeden ze strategických úkrytů, které si ve čtyřicátých letech stavěli Němci zejména pro vlastní ochranu. Z dobové dokumentace ze soukromých archivů sběratelů vyplývá, že měl osazenstvo chránit při náletu zejména před střepinami. „Kdyby úkryt zasáhla přímo bomba, patrně by úder nevydržel,“ říká Jiří Suchomel, kladenský amatérský badatel, podle kterého je ve městě podobných krytů několik. Protože nebyly vybaveny vzduchotechnikou, mohly sloužit vždy jen po omezenou dobu. Nacházely se v nich sklopné lavice a svítilny, ty se ale nedochovaly.

Suchomel připomněl, že Němci byli sice precizní, polohu krytů ale příliš nezveřejňovali. „Badatel Alexandr Němec mi potvrdil, že tyto kryty viděl zakreslené ve starých plánech včetně toho u nemocnice,“ vysvětluje s tím, že právě kryt u nemocnice byl v sedmdesátých letech minulého století částečně zničen, když se tehdy poprvé zahlubovala trať.

„Kryt, který dělníci v místě nyní vyhrabali, je menších rozměrů a odhadem se do něj vešlo tak deset lidí," připomíná, že mezi dalšími kladenskými kryty bývaly i větší, až pro padesát lidí. Naposledy zmizel jeden z nich nedaleko hlavního kladenského nádraží před třemi lety, kdy ustoupil budování parkoviště.

U nádraží zmizí další kryt. Bude tam parkoviště

„U hlavního nádraží jsem objevil ještě další dva kryty. Jeden už je aktuálně zasypaný a další zmizí co nevidět, protože na jeho místě má být rovněž parkoviště. Z povrchu nebyly úkryty běžně vidět, měly třeba i dva vchody a někdy i nouzový. Co jsem mohl, jsem nafotil. A to je jediné, co po úkrytech zbyde,“ dodává Suchomel.

close Banner ženy info Zdroj: Jan Lakomý zoom_in Banner ženy

Martin Nič ze sousedního Slaného potvrzuje na základě dochovaných dobových dokumentů, že shodné parametry mají další nejméně dva kryty na území Slaného, a to u bývalého spodního závodu ČKD a v lesoparku Háje. „Podle jednoho mustru vznikaly větší i menší německé bunkry také v dalších mnoha městech republiky. Dodnes je dochovaný například obdobný betonový úkryt u chemičky v Ústí nad Labem, nalezena byla dokumentace úkrytu u chemičky v Brně," říká.