Situace není sice zatím zoufalá, ale také nijak radostná. Pokud by sucho trvalo ještě další dlouhé týdny, voda by se vytratila.
Například v obci Bílichov, zejména v tamní rekreační oblasti, potvrzují někteří chataři, že jim ve studních vody ubylo. „Máme vrtanou pětadvacetimetrovou studnu o průměru 120 milimetrů. Zatím vodu máme, ale pokles jsem zaznamenal i já. Jindy mám ve studni sedmimetrový sloupec vody a v současné době jsou tam pouze čtyři metry. Co vím od sousedů, ti už problém měli. Dokonce museli přijet i hasiči, aby lidem vodu doplnili,“ potvrdil například chatař Václav Svoboda z bílichovské osady Agáve.
Ti, kteří si chodí pro vodu s kbelíky do nedaleké, asi 250 metrů vzdálené studny v lese, potvrzují, že vody je v ní méně než jiné roky. „Voda v naší studni je výborná, dokonce ji máme čistší než někteří, co si udělali vrty, ale tím, že je sucho a lidé jí hodně odebírají, i zde hladina poklesla. Pokaždé, když jdu napumpovat vědro, musím zalít sloupec vody, abych ji vůbec dokázal ze studny vyčerpat. Než postavím pod pumpu kbelík, musím zalévat sloupec vody znovu a pumpuji mnohokrát, než se mi vodu podaří natáhnout. Dobu jsem přitom na suchu," řekl chatař Bedřich Hájek.
Jak potvrdila žena z Bílichova, která žije v obci trvale, někteří lidé si chodí pro vodu do návesního rybníčku v zatáčce, ale i tam už je pramínek v posledních dnech pouze tenký.
Podle dotazovaných obyvatel této i sousední obce Hořešovice záleží pokaždé i na tom, v které lokalitě se studna nachází, zda pod kopcem nebo na vršku.
Další sondu jsme udělali v obci Třebíz, kde je odedávna uprostřed návsi obecní kašna sloužící všem a vyvěrající trvale vodu. „Vody máme naštěstí dostatek. Voda v kašně je pitná a navíc velmi kvalitní. Když jsem se do obce před čtyřiceti lety nastěhoval, byla dokonce vhodná i pro kojence. Zásobuje ji podzemní jezero, které je pod skálou. Jinak mají lidé v domech rozvody vody ze Severočeských vodáren a většina z nich má i své vlastní studny,“ řekl Oldřich Štěpánek ze Třebíze.
„Nikdy jsem problém s vodou nepocítila. Mám svoji studnu, ale hlavně vodou neplýtvám. Ani když není sucho. Člověk přece jen neví, kolik vody v podzemí může být. Už jsem sama a jsem ráda, že nemusím vodu odněkud nosit. A nepamatuji se, že by někdo ze sousedů zůstal bez vody, bydlím tu od narození,“ řekla třiasedmdesátiletá Alena Beznosková z Kvílic.
Mezi obce, které jsou i v jedenadvacátém století bez městského vodovodu a lidé jsou odkázáni pouze na cisterny s pitnou vodou, je místní část Slaného Lotouš, která kdysi nesla název Lotouš-Písek. „Vodovod už je namalovaný asi třicet let a nerealizuje se. Dvakrát týdně nám sem proto vozí ze Slaného pitnou vodu, kterou nám tady ale nenechají stát. Musíme si pro vodu chodit v určený čas ve středu odpoledne ve tři a v sobotu dopoledne v devět. To je život! Přiběhneme, načerpáme a zase odjedou. V současné době nás tady bydlí kolem třiceti obyvatel,“ řekla důchodkyně a bývalá učitelka Anna Vodičková.
Podle jejích slov lidé v sousedství tamního vrakoviště vodu ve studni nemají a musejí si ji nechat napouštět. „Já osobně mám zatím vody dost na zalévání zahrady, ale voda pitná není. Podle všeho je to v důsledku toho, že za socialismu byly podzemní vody kontaminovány průmyslovými hnojivy,“ dodala seniorka.
Velmi promyšleně musejí ale hospodařit v Lotouši s vodou farmáři na soukromé farmě Ivy Hořejší, která je rodinným podnikem se čtyřmi stálými zaměstnanci. „Bydlím tu třicet let. Celou tu dobu nám úřad ve Slaném slibuje pitnou vodu. Vždycky, že už to bude, ale pak se to po volbách otočí a zase nemáme nic. Byli jsme proto nuceni si zařídit vlastní vrt, aby naše farma mohla od roku 1990 vůbec fungovat,“ řekl farmář pan Hořejší, který v roce 2012 předal podnikání dceři.
„Máme vytvořený kromě toho svod na dešťovou vodu, kterou zaléváme. Vody je málo, musíme s ní šetřit. Pěstujeme jen to, co stihneme zalít. Kvůli nedostatku vody nemůžeme rozšiřovat produkci. To je ale na Slánsku normální. Nemohu si vymýšlet hektary zeleniny, když tu není ani řeka. Takže, co stihneme zalít, zalijeme a co ne, uschne. Stromy nezaléváme, to si nemůžeme dovolit. Máme pět hektarů sadů, takže to, co nezmrzlo, je zase malé. Zeleninu pěstujeme na dvou hektarech. Musíme se přizpůsobit podmínkám, ve kterých žijeme,“ řekla farmářka.
Vzhledem k letošnímu vedru a suchu dokonce v jejich farmě ani nevysadili druhou generaci zeleniny. „Věděli jsme, že to, co je na přímém slunci, by nám beztak uschlo, takže jsme například ani květák nedávali. Mám jen pole s mrkví. Co se týká fóliovníků, tam se zelenině jako rajčatům a paprikám daří a používáme převážně kapkovou závlahu,“ uzavřela farmářka.
Problémy s nedostatkem vody ve studnách mají také v části Buštěhradu, která nese název Bouchalka. „Občané u nás berou vodu z vodovodního řádu, pouze ti v místní části Bouchalka, jsou odkázáni na studny. Dlouhodobě si stěžují, že jim voda ubývá. Teď jsme kvůli tomu dělali projekt na vybudování vodovodu, který se bude realizovat v příštím roce,“ řekla Daniela Javorčeková, starostka města Buštěhrad.
Podle tachlovického starosty Jaroslava Pošty se situace, kdy mají občané málo vody ve svých studnách, táhne už od loňského roku. „Letos se krize navíc ještě prohloubila. Četa, která v obci zalévá zeleň, aktuálně ze studny před obecním úřadem nenačerpá téměř žádnou vodu,“ vysvětluje starosta. „Máme celkem šest obecních studen, ovšem v žádné z nich už není voda. Nedávno jsme v obci vytvořili nová oddychová místa, na kterých nám minulý týden zasadili trávu, takže plochy musíme zalévat. Pracovníci, kteří to mají na starost, tak musí střídavě využívat všechny obecní studny,“ dodala místostarostka Iva Pencová, podle které obyvatelé veřejné studny příliš nevyužívají.
Podobného názoru je také družecký starosta Zdeněk Kofent. „Studny u nás v obci vysychají, několika lidem už voda došla úplně. Myslím si, že v zacházení s vodou má lidstvo spoustu rezerv. Například ke splachování toalet mi přijde zcestné využívat pitnou vodu. Měli bychom se zkrátka k vodě chovat šetrněji,“ vyzývá starosta, podle kterého je ve Družci celkem šest obecních studní. „Z toho jsou využívané čtyři, vodu zatím ve všech máme. Je to i tím, že se jedná o staré studny. Lidé tehdy věděli, na jakém místě je postavit,“ dodal Kofent.
Kritická je situace v Knovízi. „Mám informace, že našim občanům studny vyschly asi před čtrnácti dny. Voda není ani v obecní studni na hřbitově, která je asi patnáct metrů hluboká a nikdy za posledních asi třicet let nevyschla. Lidé si tak musí nosit z domova vlastní,“ popsal knovízský starosta Vítězslav Richtter.
Právě na hřbitově mají jedinou obecní studnu Třebichovice. „Tam nějaká voda je. Vzhledem k tomu, že je naše obec položena poměrně nízko, tak žádné velké problémy s vodou nemáme,“ řekla Markéta Jehličková, starostka Třebichovic. „Dva sousedé už si mi stěžovali, že jim voda ve studni došla. O masovém rozšíření tohoto problému ale nevím,“ hodnotila starostka Zákolan Lucie Wittlichová.
Dost vody ve studních mají také ve Stehelčevsi, řešit musí ovšem jiný problém. „Vody ve studních máme relativně dost. Ve Stehelčevsi se ale příliš voda ze studní nečerpá, protože byla přiotrávená od Buštěhradské haldy,“ informoval místostarosta Stehelčevsi Petr Tlachač.
„Nikdo z obce mi zatím neříkal, že by neměl vodu ve studni. Jedinou obecní studnu máme na hřbitově, kde zatím voda ještě je. A nejspíš také bude pořád. Je totiž na území starých Lidic, které byly skvěle situované. Je tam totiž hodně pramenů,“ uvedla starostka Lidic Veronika Kellerová.
Podobné informace poskytl také starosta Velké Dobré Zdeněk Nosek. „Sucho registrujeme všichni, informaci, že by někomu v obci vyschla studna, ale nemám. Všem voda ve studních ale rapidně klesla. Obec má studnu na hřbitově, ale voda v ní zatím je,“ dodal.
Co se týká veřejného vodovodu napájeného prostřednictvím Středočeských vodáren, ten nedostatkem vody netrpí. „Kladno a okolí je zásobeno vodou z Mělnické Vrutice. Vrty jsou tam hluboké šedesát metrů i více. Pokles hladiny jsme sice zaznamenali, ale pouze o dvacet až třicet centimetrů. Je to tedy zanedbatelné. Letošní extrémní sucho se na spodní vodě projeví až dodatečně za jeden až dva roky,“ sdělila mluvčí Středočeských vodáren Lenka Kozlová.
