Žádost o získání památkové ochrany, kterou podala římskokatolická farnost aktuálně posuzují úředníci Ministerstva kultury České republiky. Ministerská úřednice z odboru památkové péče Olga Dědková uvedla že řízení je ve fázi shromažďování podkladů pro vydání rozhodnutí. „Kdy bude rozhodnutí vydáno nelze prozatím předjímat. Předpokládám však, že v první polovině letošního roku," řekla.

Tříkrálová sbírka pokračuje i ve Slaném.
OBRAZEM: Tříkrálová sbírka pokračuje i ve Slaném, letos již počtvrté

Nejen veřejnost, ale zejména věřící považují za velkou čest, že svatostánek má tímto šanci dostat se na seznam památek. Podle administrátora kladenské farnosti Martina Chleboráda bude pro Kladno obrovskou prestiží, pokud bude kostel v Hnidousích památkou vyhlášen. Navíc upozornil na nutnost oprav, se kterým by právě statut památky pomohl. „Kostel již potřebuje zásadní opravy střechy, která je v havarijním stavu. Naše farnost nemá dostatek financí na zásadnější opravy. Zapsáním na seznam památek by se zvýšila i šance získat ve spolupráci s památkáři peníze na jeho renovaci,“ potvrdil.

Kostel je unikátní od základů

Kostel byl postaven v roce 1912 kladenským stavitelem Antonínem Procházkou mladším, jehož dílem je i neméně známá nárožní secesní budova Středočeské vědecké knihovny v Kladně. Architektem návrhu kostela je, dle historických pramenů, pravděpodobně Anton Möller. V roce 1913 byla stavba vysvěcena.
Secesní kostel, kterých je v Česku jen okolo dvaceti, má železobetonový základ. Jelikož je zdejší území poddolované, bylo pro jeho výstavbu zapotřebí použít tuto speciální technologii. Jako další stavební materiál byl použit vyhlášený pískovcový kámen z nedalekých Kamenných Žehrovic, takzvaný Žehrovák a stejně tak bílé struskové cihly z někdejší kladenské Vojtěšské huti. Díky tomu, že pro stavbu byly použity netradiční materiály, které jsou ovšem pro průmyslové Kladno dosti typické, patří stavba k těm výjimečným.

Dnes se v něm pravidelně konají bohoslužby. Nemá sice svou vlastní farnost, je však v péči té kladenské.

Interiér kostela
V interiéru kostela se zčásti dochovala původní secesní výmalba. Hlavní pseudogotický oltář s obrazem sv. Mikuláše, sv. Ludmily a sv. Václava byl převezen z Karlštejna. Ve věži vysoké 32 metrů se nachází dva zvony ze zvonařství Rudolfa Manouška z roku 1919 a 1929. Zajímavostí je i to, že celá budova je orientovaná k jihu, nikoli k východu, jak bývá u kostelů obvyklé.
Zdroj SVK: MAREK, Pavel, PAVLÍK, Jakub, BAĎURA, František. 100 let kostela sv. Mikuláše v Hnidousích: 1913-2013