Chování úředníků nezná hranic. To alespoň tvrdí třiapadesátiletý Jiří Slapnička z Kladna. Ten žádal na kladenském úřadě, o zařazení do evidence. Ovšem úřednice s ním prý jednala s vrchu a podle jeho slov ani nevěděla, zda je Jiří Slapnička schopen pracovat, i když byl předtím zaměstnán.

„Jsem od narození tělesně postižený, jelikož mám dětskou mozkovou obrnu,“ začal vyprávět Jiří Slapnička. „Vždy jsem měl problémy s nohama, protože se mi těžko chodí,“ dodal.

V patnácti se šel učit do Kablovky. O tři roky později získal výuční list a zůstal zde do čtyřiadvaceti jako zaměstnanec. „Ovšem poté jsem dostal výpověď a krátkou dobu jsem byl nezaměstnaný. Později jsem pracoval v jedné z místních stavebních společností, kde jsem dělal asistenta ředitele,“ řekl Slapnička s tím, že jeho žena začala mít velké potíže se zdravím. Aby se o ni mohl starat, odešel ze zaměstnání, bez kterého je od počátku května.

„Když jsem přišel na pracovní úřad, úřednice, jež tam seděla, mi řekla, že neví, zda jsem schopen pracovat, přestože jsem byl zaměstnán téměř celý život, přičemž mám i doklad o tom, že mohu vykonávat práci. Přišlo mi, jakoby se mnou mluvila s vrchu, ostatně jako každý úředník,“ rozhořčeně povídal Slapnička.

Ředitelka kladenského úřadu práce Lenka Staňková tvrdí něco jiného. „Evidence je omezená zákonem. V případě, že má klient indikovanou plnou invaliditu, nesmí být veden na pracovním úřadu, ale máme ho zde jako zájemce o zaměstnání,“ vysvětlila Staňková. „Existuje pojem invalidita třetího stupně, což znamená, že člověk nemůže pracovat, nicméně i tito lidé mohou mít dovětek, že jsou schopni práce za zvláště upravených podmínek,“ dodala ředitelka úřadu práce.

Takovýto případ se týká i Jiřího Slapničky, který má invaliditu třetího stupně, ovšem prý má i v dokumentech napsán onen dodatek.

„Mám mnoho certifikátů, byl jsem členem menzy a dokonce jsem reprezentoval Českou republiku v abilympiádě konané v Indii v oblastech olejomalby a počítačové sazbě a grafice,“ sdělil Slapnička s tím, že je schopen práce.

„Zdá se mi, že jsou tajné předpisy, aby invalidé byli v evidenci úřadu práce nejméně, aby stát ušetřil,“ konstatoval Slapnička. To ale ředitelka Staňková razantně popírá: „Nepřichází v úvahu, jelikož máme povinnost zaevidovat všechny lidi, kteří nemají indikaci, o níž jsem se zmínila. Ve chvíli, kdy sem někdo přijde, žádný úředník nezkoumá statistiku,“ oponovala Staňková.

„Navíc Jiří Slapnička nedoložil potřebnou dokumentaci. Přihlášku k evidenci jsme přijali, ovšem čekáme na výsledek vyšetření okresní správou sociálního zabezpečení, kterou jsme kontaktovali,“ uzavřela Staňková.