Kliknutím zvětšíteZimující populace jednotlivých druhů vodních ptáků v České republice podle přírodovědců dlouhodobě narůstají. Přestože Kladensko nemá žádný významný vodní tok, členové ze záchranné stanice AVES Kladno-Brandýsek se tradičně sčítání zúčastnili, jelikož mají na starosti část řeky Berounky z Berouna do Nižbora. „S kolegou Martinem Čurdou jsme šli po břehu řeky, což je zhruba šestikilometrový úsek. Našimi hlavními pomůckami jsou zápisník a tužka. Za nás jsme napočítali o víkendu na sedm desítek jedinců, kde měli zastoupení kormorán velký, labuť velká, kachna divoká, lyska černá, ledňáček říční a volavka popelavá, “ potvrdil ředitel kladenské záchranné stanice AVES Petr Starý.
Kromě Kladeňáků na Berounce registrovali i ostatní dobrovolníci ptáky na přibližně sedmi stovkách míst. Loni napočítali celkem 65 druhů vodního ptactva. Dohromady to bylo 243 779 jedinců.
V posledních letech se v důsledku dlouhodobých změn klimatu a životního prostředí dostupnost lokalit vhodných k zimování mění. Vodní ptáci více využívají stojaté vody, některé druhy zimují více ve městech. „Rozsáhlým jevem, a to i v rámci Evropy, je posun hranic areálů zimního rozšíření směrem na sever nebo severovýchod,“ uvádějí organizátoři sčítání z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity.
Sčítání se v evropských státech dělá v polovině ledna, kdy se vodní ptáci shlukují ve velkých počtech s minimálními přelety a lze provést jejich téměř kompletní sečtení.
Díky monitorování i v jiných ročních obdobích ornitologové vědí, že ptačí chřipku, kterou v poslední době zaznamenali veterináři i v českých domácích chovech, mohou divocí ptáci přežít. "Odběry krve ukázaly, že jeden rok kachna určitý druh chřipky měla, a příští už ne. V tom roce ale nevyvedla mláďata," řekl organizátor sčítání Petr Musil. Uvedl, že během zimních přesunů ptáci onemocnění přenášejí, to ale není důvod k jejich vybíjení. "Je to věc, která tu vždy byla, jen nebyla tolik sledovaná," míní.
Ptačí chřipka se v Česku objevila po téměř deseti letech asi před týdnem. V okolí dosavadních pěti ohnisek, hlavně na jihu Moravy, byly utraceny tisíce kusů drůbeže. V pátek bylo potvrzeno šesté ohnisko ptačí chřipky, a to v drobném chovu drůbeže v Chotčinách na Táborsku. Zároveň veterináři nemoc potvrdili u volně žijící labutě v Olomouci.
Jak bylo výše zmíněno, Kladno má záchrannou stanici AVES v Brandýsku, kde nacházejí už více než sedmnáct let azyl nejen zranění opeřenci ať už suchozemští nebo vodní. Jak potvrzuje její ředitel Petr Starý, mají zde na starosti územní obvody obcí Kladno, Slaný, Rakovník, Mělník, Kralupy nad Vltavou, Neratovice a část Černošic. „Vloni prošlo záchrannou stanicí více jak 1300 živočichů. Úspěšnost jejich navracení do volné přírody je vyšší než 50 procent. Za dobu existence AVESu od počátku milénia jsme se postarali o několik tisíc živočichů,“ potvrzuje ředitel Petr starý.
K zajímavostem uplynulého roku patří podle jeho slov například záchrana orla mořského z Jesenice. Jednalo se o vysílené mládě, které by samo nepřežilo. Po vykrmení bylo vráceno na původní místo. Dále v AVESu zachránili život například kajce mořské, která si zlomila křídlo. Díky zručnosti veterinářky, sice už kajka nelétá, ale je životaschopná a nyní je jejím domovem pražská zoo. „Posledním zajímavým druhem je v září nalezený osiřelý kaloň egyptský. Našli ho zavěšeného na Praze-západ. Nově poputuje do péče dětského domu mládeže na Severní Moravu, kde chovají kaloňů celé hejno.
43
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
