Událost, která se stala při plánovaném domácím porodu v Praze v uplynulých dnech, rozdělila opět veřejnost na dva tábory. Zástupci z řad Hnutí za aktivní mateřství a Unie porodních asistentek trvdí, že úkolem medializace případu bylo účelové ovlivňování veřejného mínění a strašení budoucích rodiček ze strany záchranářů. Zdravotníci se hájí tím, že chtěli pouze zachránit matku a dítě, což je jejich posláním.

Co se tedy stalo?

K tragédii byl opravdu jen krůček. Tak středočeští záchranáři pohlížejí na noční zásah, kdy byli před týdnem kolem 21. hodiny přivoláni k rodící ženě. O pomoc zdravotníků žádala další přítomná žena, která ohlásila, že neslyší srdeční ozvy dítěte.

Možná se ještě vzedmou dohady o tom, zda v tomto případě šlo o porodní asistentku, anebo takzvanou dulu, jejímž posláním je poskytovat rodičce především psychickou podporu – podle záchranářů je ovšem jasné, že se jednalo o předem plánovaný porod v domácím prostředí.

Matka odmítla převoz do nemocnice

„Po několika málo minutách žena za pomoci záchranářů porodila, novorozenec však nedýchal," přiblížila počátek dramatu Petra Effenbergerová z centrály středočeských záchranářů. Nastal pak skutečný boj o život. Doslova! „Zasahující tým v čele s lékařkou zahájil úkony neodkladné resuscitace. Během dvaceti minut vypjatého úsilí záchranářů se všemi dostupnými prostředky byly vyhlídky miminka nejisté. Teprve poté se jeho stav postupně stabilizoval," přiblížila Effenbergerová, jak se situace jen velmi zvolna a pomaličku obracela k dobrému.

Ve chvíli, kdy bylo vyhráno, zdravotnický tým matka překvapila svým rozhodnutím: i přes opakované poučení o rizicích podepsala negativní reverz. Transport do nemocnice odmítla; trvala na tom, že ona i dítě zůstanou doma.

Ne vždy to dopadne dobře

Opět se potvrdilo, že pokud se porod plánovaný v domácím prostředí změní v drama a objeví se komplikace ohrožující život matky či novorozence, není v silách, možnostech ani kompetencích přítomné porodní asistentky takové situace zvládnout, upozornil v úterý náměstek pro léčebně preventivní péči středočeských záchranářů Jiří Knor. „Bez včasného zásahu záchranné služby by v tomto konkrétním případě novorozenec zemřel záhy po porodu," konstatoval.

Připomněl, že i když tentokrát vše dopadlo dobře – díky záchranné službě, jak lékař Knor zdůraznil – nastávají i opačné situace. „A věřte, že bychom je nikomu nepřáli zažít," poznamenal. Jakkoli by prý přál všem maminkám, aby mohly rodit bez komplikací a v prostředí, které si vyberou, a aby vše dopadlo dobře, obrací se na ně s žádostí: než se rozhodnete pro domácí porod, zvažte možnost život ohrožujících komplikací, které u porodu nikdy nelze předem vyloučit.

Je lépe vsadit na jistotu

Záchranáři varují, že žádný jejich vůz nemá vybavení, které by se mohlo rovnat operačnímu sálu – a pokud zdravotní stav ženy či dítěte začne akutně vyžadovat například císařský řez, situace se velmi, opravdu velmi komplikuje; každá minuta převozu ženy do porodnice výrazně zvyšuje rizika pro dítě i jeho matku. Lze ovšem slyšet i opačné hlasy: ani blízkost operačního sálu není argumentem proti porodu v domácím prostředí, protože nevyváží pozitiva, která jsou s ním spojena pro matku, miminko i jejich nejbližší.

Sami mezi sebou mají prý záchranáři jasno: je lépe vsadit na jistotu. Připomínají také, že když dojde k maléru, média i soudy mohou o věci debatovat roky, ovšem v dané chvíli se zasahující záchranáři musí rozhodnout ve vteřinách. Ano, odhazují tím na mediálně známou a dodnes neuzavřenou kauzu opravdu řešenou v jednací síni, kdy rizikového novorozence po domácím porodu lékař nechal proti vůli matky převézt do nemocnice, kde bylo miminko umístěno do inkubátoru.

Po týdnu…

Reakce na tiskovou zprávu zdravotníků 

Tisková zpráva MUDr. Jiřího Knora, informující o plánovaném domácím porodu, v minulém týdnu vyvolala nečekanou vlnu reakcí a rozdělila veřejnost na dva nesmiřitelné tábory.

Následně vedla příznivce domácích porodů ke zpochybnění pravdivosti tiskové zprávy a došlo ke zlehčování dané události a dá se říci i k bagatelizaci odvedené práce posádkou Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje. Nutno dodat, že drtivá většina laických diskutérů chápe rizika spojená s plánovanými domácími porody a vyjádřila se k nim odmítavě.

"Opakovaně, a to nejen v souvislosti s tímto případem, varujeme velmi důrazně před riziky plánovaných porodů mimo porodnice. I když okolnosti svědčí pro bezproblémový průběh porodu, nelze jeho průběh nikdy dopředu určit s jistotou. Komplikace, zejména krvácení, porodní trauma nebo ohrožení novorozence nedostatkem kyslíku nejsou sice časté, ale hrozí fatálním vyústěním v řádu několika minut.

Ve zdravotnickém zařízení může tyto komplikace řešit celý tým specialistů, kdežto při nečekaných komplikacích v terénu je volána ZZS, která má však pouze omezené možnosti jejich řešení. Lékař záchranné služby nemá a ani nemůže mít v sanitním voze vybavení operačního sálu a ani nemá odbornost porodníka nebo neonatologa.

Porody v domácnosti přinášejí zbytečná rizika jak pro matku, tak pro dítě a nemohou vyvážit pochybné výhody domácího prostředí. Vnímání domácích porodů bývá velmi často zkreslené a o rizicích se nehovoří právě u organizací, které podporují porody jinde než ve zdravotnickém zařízení," zdůrazňuje mluvčí středočeských záchranářů Petra Effenbergerová. 


"Chtěli bychom se tak důrazně ohradit proti nařčení z řad Hnutí za aktivní mateřství a Unie porodních asistentek, že informace v tiskové zprávě ze dne 15. 11. 2016 se nezakládají na pravdě a jediným jejich úkolem bylo účelové ovlivňování veřejného mínění a strašení budoucích rodiček," doplnila mluvčí.

Naléhavá výzva

Zmiňovaný výjezd se podle jejích slov uskutečnil na základě naléhavé výzvy na tísňové lince 155, kdy dispečerka správně vyhodnotila situaci jako velice vážnou – život ohrožující, když byla volajícím informována o kritickém poklesu srdečních ozev.

Po porodu se novorozenec stále nacházel v život ohrožujícím stavu, kdy i přes popisovanou snahu porodní asistentky, a to až do doby než zasahující posádka novorozence převzala a v rámci resuscitačních úkonů uvolnila neprůchodné dýchací cesty důsledným odsátím.

Stav, ve kterém se novorozenec před těmito úkony nacházel, by rozhodně nešel zvrátit taktilní stimulací, fyzickým kontaktem s matkou, vyčištěním pusinky a prodýcháváním ambuvakem a bez přítomnosti záchranářů by dopadl tragicky.

"O tom, že tento výjezd nebyl ojedinělý, kdy lékaři a záchranáři záchranné služby jsou opakovaně vystavováni forenzní nejistotě a velkému emocionálnímu vypětí při zásazích u domácích porodů, svědčí i následující kasuistiky.

Ze zcela pochopitelných důvodů záměrně neuvádíme lokality zásahů, časy a jména pacientů ani porodních asistentek. Všechny případy se však odehrály na území Středočeského kraje v období posledních dvou let," uzavřela Petra Effenbergerová.

Případy ze záchranářské praxe

Plánovaný domácí porod 1: výzva na tísňovou linku „porod v chodu"
Druhorodička, porod v termínu, pacientka odmítá převoz, chce rodit doma, podepisuje negativní revers. Údajně má přivolanou svou porodní asistentku, která je zatím na cestě. Lékař záchranky přesto zůstává u rodičky, asistuje u probíhajícího porodu. Matka i novorozenec po porodu ve fyziologickém stavu, nadále odmítán transport do nemocnice. Lékař a celá posádka strávila výjezdem 1 hod. 27 minut. V té době je na operační středisko požadavek na transport pacienta s těžkou dušností a s otokem plic, tento pacient je ošetřen posádkou RZP (bez lékaře), lékař je vázán u porodu.

Plánovaný domácí porod 2: výzva na tísňovou linku: „2. novorozenec - dvojče nedýchá"
Volá otec dvojčat, na místě je porodní asistentka, snaží se resuscitovat. Na místo přijíždí jako první posádka RZP (bez lékaře). Dojezd lékaře ze vzdálenější destinace 17 minut (bližší lékař zasahuje u jiného pacienta s poruchou vědomí). Lékař přebírá vedení neodkladné resuscitace od posádky RZP, pokračuje masáž srdeční, umělá plicní ventilace s nutností urgentní endotracheální intubace (zavedení ventilační rourky do průdušnice), kyslíková léčba. Následně byl malý pacient po obnovení dýchání a srdeční činnosti (po 32 minutách) v režimu intenzívní péče předán posádce neonatologického centra se specializovaným lékařem, která musela dojet na místo.

Plánovaný domácí porod 3: výzva na tísňovou linku: „rodička po porodu doma krvácí"
Příjezd posádky s lékařem do domácnosti po proběhlém fyziologickém porodu, dítě se zdá být v pořádku, na první pohled růžové, křičící, s dobrými reflexy. Otec tvrdí, že už předchozí dva porody svých dětí viděl a ví, co je správné. Třetí doba porodní proběhla, pupečník otcem přerušen, část placenty otec rozmixoval a dal vypít rodičce. Matka je bledá v úzkostné grimase, nízké hodnoty krevního tlaku, puls oslabený, nedostatečné okysličení organizmu. Evidentní pokračující krvácení z rodidel, velká krevní ztráta, krvácivý šok. Zahájena infúzní protišoková a kyslíková léčba, podány léky na zvýšení tonusu dělohy. Otec posléze neprotestuje proti urgentnímu transportu matky v režimu intenzívní péče. Předání v nemocnici za již významně příznivějších hodnot krevního tlaku a známek okysličení organizmu.

Plánovaný domácí porod 4: výzva na tísňovou linku „porod v chodu"
Po proběhlém domácím porodu lékařem doporučen převoz dítěte do porodnice k vyšetření pediatrem, rodiče odmítají, podepisují oba negativní revers. Placenta neporozena, matka s nízkými hodnotami krevního tlaku, nutný transport matky do porodnice, zahájena infuzní léčba, lékař doprovází. Novorozenec zůstává v péči otce na místě.

Plánovaný domácí porod 5: výzva na tísňovou linku "porod v chodu"
Určení místa zásahu je složité, hovor trvá 3,33 min. Volá porodní asistentka, z hovoru citujeme: „…potřebovali bychom sanitku k ženě, která rodí…, není tam vstupující část hlavičky, jak jsem zvyklá…". Lékař na místě zjišťuje, že plodová voda odtekla před 6 hodinami, jde o zastavený porod v chodu, na místě nelze situaci vyřešit. Urgentní transport do porodnice.