Kladenský deník provedl test na prodej cigaret a alkoholu ve dvou místních trafikách a restauracích. Výsledek? Třináctileté dívence, o jejíž zletilosti jsou pochyby už na první pohled, prodali cigarety v jednom tabáku a malé pivo jí natočili v obou podnicích.

Za asistence ředitelky školy z Vodárenské ulice (7. ZŠ) jsme se s dívkou vydali do nejbližší trafiky na autobusové zastávce U Hvězdy. „Jedny zelené vicerojky,“ zaševelila třináctiletá Denisa do okénka trafiky. „Padesát korun,“ zněla odpověď. Bez dalších otázek se k nám vrátila i krabičkou v rukou. Proto jsme se za trafikantem vrátili a oznámili mu, že cigarety právě prodal nezletilé školačce. Ten uvedl, že jí cigarety prodal, protože mu řekla, že jí je osmnáct let a občanku má doma. Jinak je prý neprodává. „Na občanku se mě vůbec neptal,“ komentovala Denisa počínání staršího prodavače.
Dále jsme vybrali tabák na konci Václavského náměstí vedle místní pošty. Pokus se opakoval. Denisa už sice krabičku chvíli držela v rukou, ale vzápětí ji vrátila do okénka zpět. „Prodavačka se mě zeptala, kolik mi je let. Odpověděla jsem, že osmnáct a ona na to, že to určitě ne. Cigarety mi neprodala,“ řekla. „Když bych tu měla frontu, tak by se mi nejspíš stalo, že by holčičce cigarety klidně prodala, protože nemáte moc času řešit kdo co chce. Ale teď mě upoutal ten její slabý dětský hlásek,“ sdělila žena ze stánku.

Zastávkou číslo tři byla restaurace na druhém konci Václavského náměstí. Nejprve vyrazila jedna redaktorka s ředitelkou, které se usadily u stolu na zahrádce, a poté přišla další i s naší figurantkou. Ty si sedly hned vedle. „Dobrý den, co si dáte,“ otázala se mladá číšnice. „Malé pivo,“ objednala si Denisa. Její spolusedící taktéž a za chvíli už měly na stole dvě sklenice se zlatavým mokem. Vešly jsme do restaurace a oznámily servírce, že dívce je třináct. „To snad není možné,“ zakroutila nevěřícně hlavou a bylo na ní vidět, že si je vědoma, že udělala chybu. Pak se chvíli hájila tím, že seděla u stolu s dospělým, a proto v objednávce neviděla problém.

Posledním místem byla restaurace poblíž školy u podjezdu. Ve stejném složení jsme se usadily na zahrádku a několik minut čekaly na obsluhu. Školačka si i tentokrát objednala malé pivo a redaktorka colu. Zanedlouho už servírka ve středním věku s cizím přízvukem nesla pití. Nápoje ale prohodila a limonáda stála před Denisou. Ještě před jejíma očima však redaktorka nápoje vyměnila podle objednávky a obsluha odešla. Při placení už však pití účtovala správně.

„Jsme z Kladenského deníku a provedly jsme tu test,“ uvedly jsme po zaplacení. Pak nastala chvíle dohad, neboť servírka nechtěla připustit, že dívka si pivo sama objednala i zaplatila. „Já ho ale dala vám,“ hájila se před redaktorkou.

Zuzana Vlková, Jana Nováková