„Každý rok a navíc i vždy po volbách do obecních zastupitelstev svoláváme starosty jednotlivých vesnic a měst a o možnostech využívat nezaměstnané při veřejně prospěšných pracích je informujeme,“ řekl Kladenskému deníku vedoucí oddělení trhu práce ÚP v Kladně Jiří David.

Veřejně prospěšné práce nemusí být vhodné pro každého. To byl také důvod, proč je úřad práce nemohl svým klientům nařídit. Změna však nastala poté, co v platnost vstoupila novela zákona o zaměstnanosti. „Když je někdo v evidenci úřadu déle než pět měsíců, nemůže, pokud nemá nějaký prokazatelně vážný důvod, veřejně prospěšné práce odmítnout. Jinak by byl z evidence vyřazen,“ poznamenal David.

V loňském roce bylo na základě zmíněného projektu na Kladensku a Slánsku vytvořeno přibližně dvě stě pracovních míst, ať už z evropských nebo státních peněz. Pro obce je zaměstnávání těchto uchazečů poměrně výhodné, neboť úřad práce jim za každého hradí mzdové náklady ve výši 10 800 korun (8000 mzda a 2800 Kč odvody). Polovina z nich proto této nabídky také využívá.

„V současnosti máme osmnáct lidí provádějících veřejně prospěšné práce. Uplatnění nacházejí při úklidu města či drobných údržbářských pracích ve školách a budovách magistrátu. Na projektu spolupracujeme s úřadem práce od srpna roku 2006. Dostatek činnosti pro nezaměstnané máme, poskytujeme jim i školení a pracovní pomůcky,“ řekl mluvčí kladenské radnice Libor Kasík.

Městský úřad ve Slaném uchazeče o práci tímto způsobem nevyužívá, ale ve druhém největším městě regionu nezaměstnaní najdou uplatnění při veřejně prospěšných pracích v Technických službách. Ty jich využívají od jara do podzimu přibližně vždy deset. Podílejí se na údržbě veřejné zeleně, úklidu spadaného listí, údržbě hřbitovů, ale například vhodná pro nezaměstnané ženy je vazba věnečků před Dušičkami.