Podle odhadů by se mělo letos v Česku sklidit 5700 tun chmele. „Oproti loňsku čekáme propad v produkci tisíc tun. Oproti roku 2016 dokonce dva tisíce tun. Vůči dlouhodobému průměru bude sklizeň přibližně o deset procent nižší,“ sdělil Deníku Zdeněk Rosa, předseda představenstva Chmelařství, družstvo Žatec, který je také viceprezidentem Mezinárodního sdružení pěstitelů chmele. „Důvodem je sucho. V červenci, kdy se tvoří hlávky chmele, dosáhl měsíční úhrn srážek na Žatecku pouze 25 procent dlouhodobého průměru,“ dodal.

Dotázaný ředitel Karel Šrámek ze společnosti Rakochmel, kde pěstují chmel od roku 2002 na 150 hektarech chmelnic a patří tím mezi jeho největší producenty v republice, to zase tak černě nevidí. „Pokud by ještě zapršelo, chmelové šišky mohou mnohé dohnat,“ říká chmelař.

Česat začnou v Rakochmelu koncem týdne. „Letos chmel nádherně nakvetl a květ přechází do hlávek pozvolna. Tím, že je sucho, se z květu nakonec ani hlávka nestane. Pokud by bylo ještě deštivé počasí ve zbývajících několika dnech, všechno může nakonec dohlávkovat - některé hlávky by se uzavřít stačily a neopadaly. Na druhé straně bych letošní počasí neviděl nijak tragicky. Samozřejmě nemůžeme očekávat hezkou sklizeň, ale na nějaký solidní průměr se můžeme dostat,“ doplnil Karel Šrámek.

Největší odběratelé společnosti Rakochmel jsou podle Šrámka čeští odběratelé a zpracovatelé. V každém případě se pěstování chmele vyplatí. „Nyní je to mnohem lépe placené. Před deseti lety se prodávala tuna chmele za 120 tisíc korun, dneska za 240 tisíc korun. Náklady máme ale velké,“ potvrzuje Karel Šrámek. Vzhledem k tomu, že investice do chmelnic jsou nemalé a návratnost dlouhodobá, není tolik jedinců, kteří by se do jeho pěstování hrnuli.

„Vloni jsme měli hektarový výnos 1,47 tuny. To letos neočekávám, ale myslím si, že pod tunu to padat nebude. „Co se do zahájení česání chmele stane, bůh ví. Česat začínáme v sobotu,“ upozornil Šrámek. Sklizeň trvá Kolešovickým kolem 20 – 22 dní. Stálých pracovníků mají dvanáct a s brigádníky ke stovce.

Jelikož jsou kolešovičtí chmelaři patrioti, podporují dlouhodobě český chmel a historii českého chmelařství také členstvím ve spolku Sušárna Kolešovice, kde se velkou měrou podíleli na rekonstrukci historické komorové sušárny chmele, výstavbě a provozu tyčové historické chmelničky na návsi v obci. „V sobotu 18. srpna pořádáme s obcí hudební akci Rockchmele od 19 hodin před kulturním domem a další týden 25. srpna se na ukázkové tyčové chmelnici z 19. století koná každoroční dočesná tak, jak se česal chmel v minulosti. Češe se ručně do věrtelů. V jediný den se musí sklidit všechno. Pouze jedinkrát v roce zapínáme historickou sušárnu chmele z roku 1900. Vyzkoušet si ruční sklizeň může přijít kdokoli od 8 do 15 hodin. Kdo přijde česat, dostane snídani, svačinu, oběd, jako tomu o chmele bývalo. Odpoledne zahraje skupina Třehusk,“ popsal akci Jiří Čečrdle předseda spolku Sušárna Kolešovice.

Nejen velká družstva, ale i malopěstitelé se musejí potýkat s rozmary počasí. To potvrzuje například i Jiří Dreksler, který pracuje už řadu let na farmě svého strýce Václava Emingera v Kozojedech. „Chmel pěstujeme na 17 hektarech a máme celkem sedm konstrukcí. Chmelnici máme bezzávlahovou, ale snažíme se chmelu dát dostatek živit. Ať už se jedná o takzvané zelené hnojení a nebo si pomáháme průmyslovými hnojivy,“ popisuje Jiří Dreksler, který agronomii studuje na České zemědělské univerzitě v Praze a ve svých jedenadvaceti letech je už poměrně zkušeným hospodářem.

Přestože i Jiří Dreksler je smířený s tím, že výnos na hektar bude nižší, troufá si tvrdit, že kvalita chmelových šišek bude dobrá. „Podle analýz, máme slušný obsah alfa hořkých kyselin v chmelu,“ dodal Jiří Dreksler. „Chmel je náročná plodina, musí se do ní finance hodně vkládat, ale když to děláte dobře, tak se vám odvděčí. Je takové staré pořekadlo, že chmelnice je dělnice, ale musí se jí věnovat péče,“ uzavřel chmelař. Podle jeho slov měli krásnou úrodu v roce 2016, kdy měli v průměru hektarový výnos 2,41 tuny. Jejich chmel putuje nejčastěji do sousedního Německa.

Na dotaz, zda pije pivo a jaké má nejraději, odpověděl: „Mám rád pivo a rád ochutnávám nové i zahraniční značky. Preferuji hořká piva jako je plzeňské, ale rád si dám i ze soukromých pivovarů například ze Zichoveckého,“ dodal Dreksler.

Ceny chmele by i přes případnou slabší úrodu podle odborníků však růst neměly, jsou dlouhodobě nasmlouvané. Stejně tak na konečnou cenu piva mají údajně ceny chmele jen minimální vliv.