Hotovo mělo být letos na podzim. Dosud se však nepodařilo vysoutěžit vhodného dodavatele. Vybudování muzea se proto odsouvá na jaro příštího roku.

Společně s plány na muzeum vznikl i záměr vydat obsáhlou publikaci o jejich historii. Tu nyní pod titulem Sídliště Kladno-Rozdělov za výrazné podpory města spolek Halda. Pokřtěna bude ve Středočeské vědecké knihovně v Kladně 4. října v 18 hodin.

"Snažili jsme se, společně s kolegou Alexandrem Němcem, aby publikace postihla vývoj projektu sídliště od prvních úvah až po dokončení dnešního náměstí Jana Masaryka, což byla poslední větší stavební akce. A zároveň jsme usilovali o to, aby to byl skutečně barevný příběh - neomezujeme se jen na architekturu, popis technologických jedinečností, ale i na historický kontext a v poslední části i na to, jak se ve věžácích a sídlišti žilo. Tady vycházíme ze vzpomínek několika pamětníků, s nimiž jsme měli možnost mluvit," popisuje předseda spolku halda Roman Hájek.

V publikaci je podle jeho slov řada málo známých nebo úplně neznámých informací, zároveň se také pokouší dát nový náhled na některé tradované omyly. Z dobové dokumentace je tak například zřejmé, že architekt Josef Havlíček se rozhodně neinspiroval ani americkými mrakodrapy, ani moskevskými výškovými budovami, ale architekturou francouzského modernisty Augusta Perreta. "K zajímavostem patří třeba to, že domů mělo být původně pět, i architekti to tak chtěli z kompozičních důvodů, ale protože investoři - kladenské doly a hutě - si domy chtěli rozdělit, postavilo se jich šest. V knize popisujeme také třeba to, že civilní obrana pro věžové domy požadovala tmavší odstín fasády, aby nelákaly imperialistická letadla. Při pátrání v dobových dokumentech jsme objevili třeba požární nádrž vybudovanou roku 1951, která je dodnes pod náměstím Jana Masaryka a o níž nikdo neměl ponětí," dodává Hájek.

Pokud se podaří vysoutěžit vhodnou zhotovitelskou firmu, muzeum nabídne veřejnosti hned při vstupu do věžáku halu v podobě, jakou ji mívala v 60. letech minulého století. Nebudou chybět historické fotografie či avizovaný ukázkový byt. Veškerá prováděcí dokumentace od architekta Jan Žalského je už hotová.

„Součástí prohlídkového okruhu bude suterénní expozice, kde bude představena historie sídliště a věžáků, kde se bude nacházet jeho velký model. Bude promítán film a stejně tak vystaveny repliky všech domovních znamení, včetně dalších dobových exponátů a fotografií. Zpřístupněny veřejnosti budou kryty civilní obrany a lákadlem bude vyhlídka na střeše domu, odkud je za hezkého počasí vidět až na Ještěd,” řekl primátor města Kladna Milan Volf (Volba pro Kladno).

Kladenské věžáky, navržené Josefem Havlíčkem, Karlem Filsakem a Karlem Bubeníčkem (vystavěné v letech 1953-1957), patří mezi architektonicky nejzajímavější české stavby druhé poloviny 20. století. Snahou města je přiblížit jejich význam široké veřejnosti. „V loňském roce jsme proto mezi kladenskými občany vyhlásili sbírku dobových předmětů, rovněž proběhl orálně - historický výzkum. Vyvrcholením snahy města bude otevření Muzea věžáků Kladno. Jedná se o náročnou komplexní expozici v citlivém prostoru. Zhotovitel musí vyhovovat jak odborně, tak legislativně. Cena vzejde z ukončeného výběrového řízení na zhotovitele stavby,“ dodal kladenský primátor.