„Původní funkce dolu František Josef je nenávratně minulostí. Stáli jsme před otázkou, jak území vrátit život. Lokalitu je potřeba zapojit do systému města Kladna. Vrátit jí ztracenou identitu. Je škoda areál využívat pro výrobu či skladování,“ říká Jana Vondráčková, koordinátorka projektu.
Ve spolupráci s ateliérem m4 architekti - architektem Matyášem Sedlákem a architektkou Klárou Náglovou se tvůrci projektu zaměřili na koncept moderní obytné čtvrti Na Vysokém, který tyto priority splňuje.
„Průmyslové funkce nahrazujeme rezidenčními, sportovními, naučnými a rekreačními. Zeleň důlní výsypky je přirozenou protiváhou jinak ‚industriálního ducha‘. Chceme vytvořit místo, kde budou lidé ne přespávat, ale skutečně žít, jako tomu v Dubí dříve bývalo,“ vysvětluje architektka Klára Náglová.
Jelikož je revitalizace brownfieldu náročný proces, uplynulé dva roky se tvůrci návrhu věnovali změnám územně plánovacích dokumentací a prověřovacím studiím. Úzce spolupracují i s kladenským magistrátem, který poskytl řadu cenných informací a pomohl získat komplexní pohled na situaci v Dubí.
„Vážíme si přístupu samosprávy, která se namísto omezujících podmínek snaží společně s námi najít příležitosti, jak díky připravované obytné čtvrti Na Vysokém, získat Dubí nový celoměstský, případně regionální význam. Jde také o další kamínek do debaty o prodloužení trati do Dubí, kde roste množství rezidenčních projektů a v areálu Poldi vznikne více než dva tisíce nových pracovních míst,“ dodává koordinátorka projektu Jana Vondráčková.
Dny architektury v Kladně, prohlídka dolu v Dubí
Fotogalerie: Prohlídka areálu dolu Františka Josefa v Kladně-Dubí
To že se skupina tvůrců ubírá správným směrem, si ověřila i během nedávných Dnů architektury, při nichž byly návštěvníkům přímo na místě u dolu František Josef představeny myšlenky obytné čtvrti. „Zájem veřejnosti překročil kapacitní možnosti prohlídek. Mile nás překvapila míra zapojení návštěvníků, kteří se s námi pustili do rozpracovávání koncepce a poskytli nám řadu podnětů. Díky tomu zase o něco lépe vnímáme, co schází obyvatelům Dubí a Kladna,“ potvrzuje architektka Náglová.
Co se týká plánovaného propojení Dubí s Koreou, klíčové je zajištění bezpečné prostupnosti těchto dvou kladenských částí. „Zeleň v území nesmí tvořit bariéru, ale hodnotu v podobě příměstského parku s rekreačním a přírodním využitím. S městem se bavíme o propojení s existující cyklistickou trasou a vybudování naučných stezek směrem k historickým stavbám,“ dodává koordinátorka Jana Vondráčková.
V rámci hledání způsobu, jak nejlépe vrátit život „kladenským katedrálám“ pracují tvůrci projektu na webové platformě, která umožní do debaty více zapojit veřejnost a ostatní zúčastněné strany. „Chceme, aby původní industriální stavby získaly důstojné využití. Nezaslouží si být pouhými kulisami,“ uzavírá koordinátorka.
