Otevření brány se kromě vzácných hostů zúčastnilo také mnoho zvídavců z řad veřejnosti. Všechny zúčastněné přivítaly slavnostní lovecké fanfáry a místní pěvecký sbor Chorus Laneum.

O úvodní slovo se následně postaral lánský starosta Karel Sklenička. „Lány se honosí tím, že jsou pomyslnou bránou do křivoklátských lesů. Od dnešního dne toto opět symbolizuje i Lánská brána. K historii bychom měli být pokorní, měli bychom se z ní poučit a nějakým způsobem jí vzdát hold. My jsme sem tak letos vrátili něco, co si myslím, že k bezesporu Lánům patří. Chtěl bych poděkovat všem, kteří se na celém projektu podíleli, a věřím, že se brána všem bude líbit. A třeba, když jí lidé půjdou do křivoklátských lesů, tak si vzpomenou právě na historii,“ uvedl Karel Sklenička.

Bára Špotáková, čtvrtá sestra, pokřtila nové album "Svobodu ředkvičkám!" // Tři sestry a Slobodná Európa - 100 let punkové republiky / Kladno 16. 11. 2018
OBRAZEM: Tři sestry Kladeňákům představily album ¡Svobodu ředkvičkám!

Brána, která je postavená ze džbánské opuky, by měla navíc pomoci i vyřešením dříve problematické dopravní situace. Nově si totiž řidiči musí zvykat na změnu přednosti v jízdě. Hlavní silnice nyní vede z centra obce Berounskou ulicí a odbočuje do Lesní ulice směrem k fotbalovému hřišti. Samotná brána průjezdná není, vede jí pouze cesta pro pěší, přičemž silnice vede okolo ní.

„Historie je něco, co by lidé měli studovat, z čeho by se měli poučit a na co by se měli ohlížet a postupovat podle ní kupředu. Je nesmírně důležité historii zachovávat i třeba touto formou. Replika této brány nám připomíná dobu, která je přímo spjata s obcí i jejími obyvateli. Přeji bráně hodně štěstí, ať je tady minimálně dalších tisíc let,“ uvedl při této příležitosti ředitel Lesní správy Lány Miloš Balák.

Den boje za svobodu a demokracii ve Slaném
OBRAZEM: Den boje za svobodu a demokracii ve Slaném

Podle slov uznávaného lánského písmáka Václava Vodvářky byla Lánská brána neodmyslitelným symbolem obce. Za bránou se konaly spolkové akce, či se řadily všechny průvody. „V roce 1713 Valdštejnové zřídili v severní části Křivoklátska oboru o rozloze téměř deseti tisíc hektarů, kterou obehnali vysokým dřevěným plotem. Tam, kde ohrazení křížilo veřejné cesty, bylo potřeba zřídit vjezdy. Ty byly původně velice jednoduché. Tehdy se vzal se díl plotu, který se při průjezdu vozu dal odsunout,“ vysvětlil důvody vzniku obdobných bran Vodnářka, podle kterého na konci 18. století byla původní dřevěná ohrada nahrazena kamennou zdí.

Původní jednoduché lísy byly tak nahrazeny jednoduchými vraty. „V polovině 19. století Fürstenbergové zatoužili po větší okázalosti a na zvlášť významných a strategických místech nahradili tato vrata klenutými branami. Lánská brána byla postavena v roce 1859. Původní návrhy byly mnohem monumentálnější, brána mohla vypadat jako malá Hluboká či Orlík,“ řekl lánský odborník.

Brána fungovala do vzniku Československa, potom byla vrata vysazena, a brána tak už měla pouze estetickou a reprezentativní funkci. „Nakonec se nad ní ovšem začala stahovat mračna, protože při transportu velkých nákladů dřeva brána zkrátka překážela. A tak byla ve středu 8. dubna 1959 byla stržena. Tenkrát jsem tu stál a díval se, jak jí strhávají,“ dodal Václav Vodvářka.

Stavební práce týkající se brány začaly v Lánech koncem července. Stavba brány měla vyjít asi na 1,1 milionu korun, úpravy okolního prostranství a komunikací pak stály kolem 3,8 milionu.

Ilustrační foto.
V Kladně našli protipancéřovou střelu, evakuováno bylo dvanáct lidí