Podle ředitele Památníku Lidice Milouše Červencla z pietního aktu vymizela politika. Za velký úspěch považuje ředitel to, že se v Lidicích sejdou zástupci pravicových i levicových stran a společně se jdou poklonit památce lidických obětí. Už se nerozdělují jako v dřívějších letech, řekl Červencl. „Věřící, nevěřící, levicoví, pravicoví, umírnění, neumírnění, všichni mají přijít a na tomto místě dát hlavy dohromady a říci: ano, tohle se stalo. A měly bychom všichni, přes všechny vášně, které v nás stále kolují, snažit o to, aby se toto už nikdy nestalo," dodal Červencl.

Vzpomínková akce začala ranní mší arcibiskupa Graubnera na základech zbořeného kostela svatého Martina. Graubner připomněl lidického faráře Josefa Štemberku, který v obci působil 33 let až do dne, kdy ho nacisté v Lidicích popravili spolu s ostatními lidickými muži. Na mši přišlo přes sto lidí.

V Lidicích také zazněl projev předsedy Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslava Vodičky. Podle něj lidická tragédie pomohla světu otevřít oči a ukázala děsivou podstatu nacismu. Osud národa by podle Vodičky nebyl o nic méně tragický, i kdyby k atentátu na Heydricha nedošlo. „Lidice strašlivě zaplatily, ale pomohly," uvedl Vodička.

Světlo za Lidice

Program pokračoval přehlídkou dětských pěveckých sborů Světlo za Lidice, letos se konal její desátý ročník. Přehlídky se zúčastnilo za dobu pořádání akce přes 5000 dětí. „Všechny si domů přinášejí informace o tom, kde Lidice jsou a co se tady stalo," doplnil Červencl. Podle ředitele přijel rekordní počet delegací, položeno bylo sto věnců.

Na závěr vzpomínky ředitel vyzval média k větší úctě k Lidicím a památce obětí. „Ti, co leží zde, jejichž sochy jsou v sousoší nebo zahynuli v koncentrákách nemohou za naše poklesky, nenaplněné ambice, vzájemné řevnivosti, tak, jak jsme tomu stále častěji v poslední době svědky," řekl Červencl.

Nacisté obec vypálili 10. června 1942. Důvodem byla domnělá souvislost jednoho z lidických obyvatel s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V Lidicích bylo zastřeleno 173 mužů, ženy byly internovány v koncentračním táboře v Ravensbrücku a děti, kromě několika, zavraždili nacisté plynem ve vyhlazovacím táboře. Zemřelo 340 lidických obyvatel. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.