„Známe se se Zdeňkem dlouhé roky, takže jsem byl rád, když mi nabídl malou epizodní roličku štolby. Karel Gott hrál v pohádce Lucifera a Pána Boha. Natáčelo se na zámku v Telči. Moje vzpomínka na mistra je naprosto úžasná. Když jsme se potkali na place, přišel jsem k němu a požádal ho o autogram, byl ochotný jako vždy a velice příjemný. Chvilku jsme seděli a čekali na záběr a já mu říkám: „Mistře, já vám tak závidím ten váš úžasný hlas a to, jakou dobu se držíte na hudební scéně. V kostýmu vám to navíc strašně sluší, vy jste prostě kádr ve všem. A oddaně jsem mu zazpíval kousek jedné jeho písničky. Karel mi na to povídá: „Václave, vždyť vy jste taky tenor, měl byste jít do nějaké pěvecké soutěže!“

„No a půl roku na to mě oslovila produkční z televize Nova, jestli bych nechtěl účinkovat v amatérské pěvecké soutěži DoReMi. Běžela tehdy na obrazovkách a byla velice oblíbená. Byl to v roce 2000 118. díl věnovaný dětem. Mně ale o zpívání neřekli, jen to, že tam budu dělat Babu Jagu. Najednou za mnou produkční přišla a řekla, že budu i zpívat. Já jí na to povídám: „Ale Gábino, já nic neumím! Zvládl bych leda Před naší za naší z Mrazíka.“

"Šel jsem si tedy písničku vyzkoušet do předsálí studia, kde byl i mistr Karel Gott. Ten den zasedal v porotě soutěže. Přišel ke mně a říká: “Václave, vy jste přece tenor jako já. Pořádně to tam rozbalte a prodejte to!" a vzal si mě do parády a asi čtvrt hodiny mi vysvětlovat a předzpívával, jak to mám udělat."

"A skvělý byl Karel Gott i při samotném natáčení, kdy z poroty řekl: „Václav je tenor, já taky. To nás pojí. Vysvětlil jsem mu, jak to má prodat. On si nechal poradit a tak dobře to rozbalil, že zapomněl nastoupit na další sloku,“ glosoval vtipně mistr.

„Pak jsme ještě i s dalšími aktéry poseděli v barrandovském Trilobitu a skutečně musím říci, že to byl tak strašně vzácnej člověk. Hodnej, vstřícnej, pokornej. Jsem rád, že jsem měl tu čest se s ním poznat. Jeho smrt mě opravdu silně zasáhla,“ uzavírá Václav Duchek.