„Čas od času obdržíme dopis nebo e-mail, v němž nás pisatelé osočují, že máme ve vsi pojmenovánu ulici po zrádci. Přitom nese jméno hrdiny," postěžoval si před časem Kladenskému deníku starosta Cvrčovic Stanislav Plecitý.

„Při prohlížení lokalit poblíž Kladna a Lidic na internetové mapě jsem narazil na obec Cvrčovice. Při této příležitosti jsem s úžasem zjistil, že jedna z ulic je zde pojmenována po Karla Čurdovi. Vzhledem k tomu, že jsem vedoucím památníku Pečkárna, v jehož prostorách je část expozice věnována atentátu na Reinharda Heydricha, který provedli 
v květnu 1942 českoslovenští parašutisté vysazení na území tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava z Velké Británie, táži se, pane starosto, zda ulice nese název po nechvalně známé osobností, jež se svou výpovědí na gestapu přičinila o odhalení úkrytu ostatních sedmi parašutistů 
v kostele Cyrila a Metoděje a následně o pronásledování a zabití dalších členů domácího odboje, kteří jim pomáhali," dotazuje se například Emil Kulfánek.

Kladenský deník se proto se žádostí o pátrání po cvrčovickém Karlu Čurdovi obrátil na předsedu kladenské organizace Českého svazu bojovníků za svobodu Petra Hroníka. Tomu se ve Vojenském ústředním archivu podařilo vypátrat zajímavé skutečnosti.

Karel Čurda, jenž má ve Cvrčovicích nejen ulici, ale i pomník, se v obci narodil 21. listopadu 1909. Jeho otec František padl v první světové válce a Karla a jeho sourozence vychovávala jen jeho matka Berta. Po absolvování kladenské reálky nastoupil vojenskou službu, kde dosáhl hodnosti podporučíka jezdectva. V jeho záznamech je opakovaně uváděna jedna z jeho předností – cyklista. Ve vojenských materiálech byl charakterizován jako člověk mírný, klidný, ochotný a snaživý, tiché povahy. Školu pro důstojníky jezdectva v záloze absolvoval v roce 1931 v Pardubicích.

Po odchodu z armády se oženil s Jaroslavou Škopkovou a pracoval v Praze jako bankovní úředník. Po okupaci nezůstal osud republiky Karlu Čurdovi lhostejný. Aktivně se zapojil do odboje. Buňka, v níž prováděl ilegální činnost, byla v roce 1941 odhalena a Karel Čurda byl s dalšími deseti lidmi zatčen. Soud nad ním pro účast na budování domácí zakázané vojenské organizace vynesl rozsudek smrti.
Byl vězněn v Golnowě, nedaleko polského Štětína. V roce 1943 za nejasných okolností zemřel patrně v žaláři v berlínské čtvrti Charllotenburg. Podle některých údajů na tuberkulózu plic a s tím spojenou slabost srdečního svalu, podle jiných byl nacisty popraven.

Poslední stopa po Karlu Čurdovi končí v roce 1968, kdy si jeho matka Berta zažádala vzhledem ke svému stáří a životnímu utrpení o zvýšení svého důchodu, jenž činil 500 Kčs. Souhlas se zvýšením vydal v listopadu uvedeného roku Místní národní výbor ve Cvrčovicích.