Ve spolupráci s Českou společností archeologickou byl zahájen záchranný archeologický výzkum už počátkem léta, jehož investorem je Ředitelství silnic a dálnic České republiky. V součinnosti se stavební společností Strabag probíhají na vybraných místech skrývky ornice, bezprostředně následovány terénním výzkumem a dokumentačními pracemi.

Mezi prvními byl pro stavbu uvolněn úsek na 1,6 – 1,9 km, kde bylo objeveno a prozkoumáno pravěké pohřebiště z období únětické kultury (starší doba bronzová; 2300 – 1600 př. n. l.). „Mimo jiné bylo prozkoumáno pět hrobů s kosterními pozůstatky dospělých jedinců a tři dětské hroby. V rámci výbavy jednoho z bohatších hrobů byly například nalezeny zbytky bronzového kopí a nátepní destička, součást výbavy lukostřelce,“ uvádí hlavní vedoucí výzkumu Drahomíra Malyková z pražského Archeologického ústavu Akademie věd ČR.

Vedle hrobů s kosterními pozůstatky se podle Drahomíry Malykové podařilo prozkoumat též o něco mladší hroby se žárovými pohřby, z nichž některé byly uloženy v urně (tzv. popelnici). Jeden ze žárových hrobů byl vybaven přeslenem, původně součástí vřetena pro spřádání nití.

„Zahájení vlastního výzkumu předcházela náročná přípravná fáze takzvaného nedestruktivního výzkumu, která zahrnovala rešerše archivních pramenů, povrchové sběry a také geofyzikální prospekci, založenou na měření geomagnetických anomálií a dalších fyzikálních vlastností podpovrchových vrstev,“ vysvětluje mluvčí archeologického ústavu Jaroslav Řídký.

Na základě takto získaných informací bylo možné dopředu určit místa s vysokou pravděpodobností výskytu archeologických situací. Aby se zároveň nebránilo výstavbě obchvatu města – přeložka silnice I/16, která má být dokončena v roce 2020, přednostně prozkoumané úseky trasy jsou po dohodě se stavební společností co nejrychleji uvolňovány pro stavební práce.

Fotografie z archivu čtenářů Kladenského deníku, kteří se zúčastnili výstavy v muzeu a chtějí pomoci k dopadení pachatele.
Ze slánského muzea zmizely dva vzácné kalichy. Policie po zloději pátrá

Slatina

Podobně úspěšní byli archeologové v červnu v nedaleké obci Slatina. Tam při budování cesty na poli objevili dělníci hroby staré nejméně 4500 let. „Jde o hroby archeologické kultury, které se říká kultura se zvoncovitými poháry podle typických pohárů ve tvaru zvonu, které bývají bohatě zdobené kolkováním - samozřejmě nejde o jediný keramický tvar dané kultury, v hrobech se vyskytují i jiné keramické třídy, např. mísy, koflíky, džbánky atp. (jak je tomu i ve Slatině). Kromě keramiky se v hrobech můžeme setkat s různými šperky (měděné a zlaté součásti diadémů, jantarové korálky, kostěné knoflíky, kostěné a měděné jehlice atp.), a to převážně v hrobech ženských. Mužské hroby bývají kromě keramiky vybaveny lukostřeleckou výbavou (dřevěné luky se pochopitelně nedochovaly, ale v hrobech se vyskytují pazourkové hroty šípů a nátepní destičky) a často i měděné dýky,“ potvrdil tehdy Miroslav Dobeš z Archeologického ústavu akademie věd České republiky. Jejich ústav ale tamní lokalitu v červnu nezkoumal.

Pohřebiště v několika málo případech dosahují podle Miroslava Dobeše počtu okolo dvaceti hrobů, obvykle jsou zachyceny jenom jejich části, což je zjevně i případ Slatiny. V Čechách jsou takto zachyceny stopy více než jednoho sta pohřebišť. „Většinou však jde o starší nálezy bez bližších okolností, každá nová lokalita s dobře prozkoumanými hroby je proto z analytického hlediska neocenitelným příspěvkem k poznání diskutované archeologické kultury. V tom tkví největší přínos nově zjišťovaných nalezišť, k nimž se řadí i lokalita ve Slatině,“ uzavřel Miroslav Dobeš.

Při rozšiřování polní cesty ve Slatině objevili dělníci osm pravěkých hrobů.
Polní cesta ve Slatině vydala tajemství ukryté tisíce let

Ilustrační foto
Na zlepšení silnic má ročně plynout čtyři až šest miliard