Pro lidi mimo církev jsou nejdůležitějšími svátky Vánoce. Ovšem pro vás jsou to Velikonoce.

Mám Velikonoce velice ráda, protože na nich stojí křesťanská víra. Když člověk čte Bibli, zjistí, že evangelia, čili nejdůležitější spisy Nového zákona, věnují nejvíce kapitol právě velikonočnímu příběhu. Kolem něj se pak nabaluje to ostatní, jako jsou Ježíšovy výroky, podobenství a učení. Velikonoce jsou prastarým svátkem, který má kořeny v židovství. Žádné jaro, kuřátka a kytičky, ale vysvobození izraelského lidu z Egypta. Velikonoční beránek symbolizuje právě toho beránka, který musel být zabit, aby jeho krví byly pomazány veřeje domů, což ochránilo izraelské prvorozené před poslední a největší ranou, než byli vyvedeni z Egypta. Vážím si symboliky Velikonoc, už proto, že vychází z nejhlubší zkušenosti člověka, který žije v nějakém zajetí. Tehdy to bylo egyptské zajetí, a když to vezmeme trošku ze sociologického a psychologického hlediska, my všichni jsme neustále v zajetí něčeho.

To je v současné době stále více aktuální.
Nemusíme mluvit jen o vinách a hříchu, ale v podstatě pořád musíme bojovat o svou identitu vůči něčemu. Velikonoce říkají, že tehdy byl izraelský lid vysvobozen z Egypta. První církev za života Ježíše brala Velikonoce jako vysvobození od pragmatického a historického tahu života. Kdy pochopili, že existuje také duchovní život, v němž může být člověk svobodný i za nepříznivých okolností. Duchovní život byl očištěn a osvobozen. A to je právě ta pomoc, kterou každý člověk může spatřit ve víře.

Jaké jsou další velikonoční symboly?
Naše společnost je zvláštní, jelikož už do středověku zapomněla, že Ježíš je Žid, čili slavil poslední večeři přesně jako izraelský lid vyvedení z Egypta. V každé židovské rodině stály o Velikonocích čtyři kalichy. Z nich si První církev převzala jen jeden. Proto kromě beránka nechybí ani kalich, o němž Ježíš řekl: „Tento kalich je nová smlouva v mé krvi, která se vylévá za mnohé na odpuštění hříchů." Kalich se pro nás stal symbolem naděje. Je to synonymum našeho životního údělu a Ježíšova nová smlouva znamená odpuštění. Symbol chleba v souvislosti s kalichem připomíná obětování.

Má nějaký význam pomlázka?
Je to lidový zvyk, který vznikl až v souvislosti se zlidověním křesťanské církve. Pomlázka možná poukazuje na Kristovo bičování. První divadelní představení vznikla na základě pašijí. Možná pomlázka připomíná mrskání. Ale proč mlátí jen holky, to nechápu.

Vajíčko mám chápat jen jako symbol jara?
V Bibli nenajdete o vejcích nic. Ve Velikonocích nám byl darován nový směr života a nové vidění. Zrodilo se něco nového. Tím, že někdo vstal z mrtvých, se stalo něco mimořádného. Když příroda v zimě spí a najednou, aniž by člověk cokoliv udělal, se začne vše probouzet a začíná něco nového, je to silná paralela, kterou lidé vždy viděli v souvislosti s tím novým, jedinečným a nepochopitelným, co se událo o Velikonocích. Čili vajíčko není úplně mimo, ale v souvislosti s výše řečeném bychom měli brát jako symbol kuřátko.

Jak se vlastně vypočítá, kdy budou Velikonoce?
Podle prvního úplňku po prvním jarním dnu. Jelikož následující neděle po úplňku je Boží hod velikonoční. Letos jsou Velikonoce pozdě, jelikož úplněk byl před prvním jarním dnem 16. března, čili se Velikonoce posunuly o 28 dní.

Kde je řečeno, že byl Ježíš ukřižován v pátek?
Říká se: třetího dne a prvního dne po sobotě vstal z mrtvých. Proto se v neděli oslavuje Ježíšovo vzkříšení, a aby to byl třetí den, tak musel být ukřižován v pátek. Navíc nemohl být zabit v sobotu, jelikož sobota je velmi důležitým židovským svátkem a nesmělo se popravovat. Proto ho odsoudili poměrně rychle, aby to stihli ještě v pátek. Podle církevní tradice byla ve čtvrtek poslední večeře s učedníky. Poté byl zajat a vyslýchán. V pátek ráno byl dosouzen. Pochopitelně se jedná o určitá podobenství, jelikož přesný sled těchto událostí není zapsán, ovšem vše má svůj jasný smysl. Každý okamžik a každý rozhovor. V pátek odpoledne byl ukřižován.

Ale na kříži visel dlouho.
Velmi krátce, oproti jiným ukřižovaným, kteří prý umírali i několik dní, Ježíš zemřel téměř okamžitě. Pak ho sundali jeho matce, aby ho pochovala. Navíc musel být pohřben ještě v pátek, jelikož v sobotu se nesmělo pohřbívat. V neděli ráno šly ženy ke hrobu, aby jeho tělo nabalzamovaly a odehrálo se to nejdůležitější – nebyl tam. Kámen byl odvalen. Ženy se setkaly i s anděly, kteří jim řekli, aby Ježíše nehledaly mezi mrtvými, je živ, a aby vyřídily učedníkům, že se s nimi setká v Galileji. Toto vyprávění je nedoložitelné a může ho přijmout jedině víra.

A Velikonoční pondělí?
To vzniklo z naprosto praktického důvodu. Stejně jako je první a druhý svátek vánoční. Středověká církev byla velmi silná, stavěla obrovské katedrály, ale všichni lidé se do nich o svátky stejně nevešli. Proto se bohoslužby konaly ve více dnech.

Daniela Brodská - Jako farářka Českobratrské církve evangelické působí v Kladně už 15 let. Pochází z Moravy. Kladenský sbor čítá 250 členů a po revoluci se výrazně omladil. Manžel Daniely Brodské je také farář. Mají spolu dvě děti – dceru Alenu, která je lékařka a má za manžela faráře, a syna Štěpána. Ten je farář a jeho žena farářka.