Slovinského architekta povolal ve 20. letech minulého století k dotvoření lánského zámku a zámeckých zahrad první československý prezident T. G. Masaryk, aby se prezidentské sídlo mohlo stát dostatečně reprezentativním místem. Plečnik ve stejné době už působil na Pražském hradě.

Dodnes tak můžeme v zámeckém parku v Lánech obdivovat řadu Plečnikových děl. Například jeho zeď při hrázi rybníka, jejíž součástí je impozantní kašna, kterou tvoří pět dórských sloupů zdobených bronzovými lvími hlavami, z nichž vytéká voda do kašny a jako jeden mohutný proud vtéká do rybníka. Tyto lví hlavy představují původní země Československa: Čechy, Moravu, Slezsko, Slovensko a Podkarpatskou Rus.

Plečnikovo výročí připomíná výstava

„Takto Plečnik vyjádřil celistvost nově vzniklého státu. Spolu s dalšími prvky tak harmonicky přetvořil prostředí zámeckého parku do podoby moderního sídla hlavy státu,“ vysvětlil historik architektury Vladimír Šlapeta, který je hlavním kurátorem panelové výstavy umístěné od loňska v areálu zámeckého parku v Lánech.

„Panely zahrnují modely a návrhy jednotlivých realizovaných i pouze zamýšlených projektů Jože Plečnika vytvářených na objednávku a ve stálém dialogu s prezidentem Masarykem,“ dodal profesor Šlapeta.

Na panelovou výstavu v zámeckém parku navazuje i letos v dubnu zahájená výstava v prostorech Pražského hradu, která je rovněž věnována letošnímu Plečnikovu jubileu.