Karty hrají hráči ve čtyřech u stolu, přičemž každý soutěží jak za tým, tak sám za sebe. Muži byli na letošním turnaji, který se uskutečnil první dubnovou sobotu, v převaze, ale zástupkyně něžného pohlaví rozhodně nechyběly a mezi nimi i šampionky minulých ročníků.

Organizátoři si hodně oddechli, že se po dvou zrušených letech povedlo letos mistrovství konečně uskutečnit. „Báli jsme se toho, ale vše dopadlo podle očekávání. Nebylo extra moc lidí, ale počítali jsme s tím, že ještě existuje spousta, kteří se bojí nákazy a po těch letech nám ještě mnoho starších harcovníků umřelo,“ řekl Pavel Hauptman, prezident pořádajícího klubu Petasites. Sedmdesát čtyři družstev je za poslední roky jednoznačně nejmenší účast. Nicméně nad šedesát týmů se nikam jinam v Kladně nevejde.

Po celodenním klání bylo rozhodnuto a vítěznou trofej, jíž je putovní klubový prapor, si letos odnesl kladenský tým Jalta ve složení – Viktor Jícha, Ondřej Jícha, Petr Jícha a Petr Hájka. V jednotlivcích byl letos šampionem Štefan Pocz z Prahy. „Lóru hraji už 48 let, na mistrovství jsme byli počtvrté. Jednou jsme byli čtvrtí, teď třetí, takže dobrý,“ konstatoval potěšeně letošní vítěz, který v celkový triumf začal věřit ve chvíli, kdy se začaly vyhlašovat stupně vítězů a doufal, že jeho součet bodů byl nejmenší.

Poczovi pomohl k vítězství i fakt, že se mu letos podařilo zbavit nezbytného zapisování skóre během hry. „Dřív jsem vždycky stavy psal, teď jsem se tomu vyhnul a je to lepší, protože se člověk pak víc soustředí na hru,“ podotkl čerstvý mistr republiky. Tomu se během turnaje dařilo nadmíru dobře. Od začátku vedl všechny tálie, nicméně jednou mu zatrnulo. Při hře kvarty, kdy je při jejím zahájení vyložit karty do čtyř, vynesl jako první filka, což pravidla zakazují, a tak za chybu rázem zapsal osm trestných bodů a přiblížil se k nejbližšímu soupeři na pouhý tříbodový rozdíl, nicméně vedení a následné vítězství uhájil.

Mezi týmy došlo letos k neočekávané bezprecedentní události. Po odehrání všech kol vyhodnotil systém jako vítěze dva celky. Nicméně vyhrát mohl pouze jeden a tak organizátoři dlouho zasedli a debatovali, kdo že nakonec vyhraje. Nakonec se usnesli, že novým šampiónem v družstvech se stalo kvarteto Jalta.

„Za 37 předchozích ročníků jsme se s tím nepotkali. Volali jsme tiskovému mluvčímu a zasedli jsme společně. Rozhodli jsme, že rozhoduje počet lepších umístění a do příštích ročníků musíme tohle doplnit. Kdo má u týmu víc lepších jednotlivců, vítězí,“ odtajnil Hauptman. Kvarteto Jalta získalo během turnaje šest individuálních ocenění, stejně jako nakonec stříbrná Kozobarvírna, nicméně rozhodla nakonec počet umístění na druhých míst, kterých měl kladenský tým dvě, zatímco jejich soupeři pouze jedno.

Vítězství Jalty bylo hodně emotivní. Kapitán Viktor Jícha přiznal, že si jeho tým dělal zálusk na hlavní cenu v podobě selete už dvacet. Jeho strýc Petr na celý sál prohlásil, že vítězství je pro Mílu. Bratr Miloslav a zároveň otec Viktora totiž umřel během pandemie koronaviru na rakovinu a tak byl celkový triumf věnován právě jemu. „Hodně dlouho s námi hrával, tak jsem to obrečel i pro něj, protože už s námi nemohl být,“ uvedl Petr Jícha.

Po třech letech jsou tak známí noví mistři a celý turnaj se uskutečnil bez vážnějších problémů. „Jsme maximálně spokojení. Vše proběhlo tak hladce, že jsme to ani nečekali, protože po té době jsme mohli některé organizační věci zapomenout. Díky bohu, že vše hladce dopadlo,“ uzavřel Hauptman.

Přestože se lóra hraje i na jiných místech republiky, stejně jako na Slovensku, je považována za kladenský fenomén, kterou mezi sebou a do dalších měst ponejvíce rozšířili už v období před druhou světovou válkou místní dělníci a montážníci pracující v těžkém průmyslu na hutích nebo kladenských šachtách.