První písemná zmínka o vrapickém kostele oficiálně pochází až ze 14. století, nicméně tento údaj se rozhodně nevztahuje k době vzniku stavby. Jádro svatostánku totiž tvoří rotunda, která musela být postavena daleko dříve, což potvrzují některé stavební prvky.

„Kostel, kolem něhož se nachází i hřbitov, primárně sloužil lidem z původní obce Rapice. Přestože se touto kladenskou rotundou dosud nikdo hloubkově nezabýval a neproběhl zde žádný výzkum, odborníci se domnívají, že by se mohlo jednat o unikát, který nemá v České republice obdoby,“ říká Barbora Nováková, zástupce oddělení speciálních stavebních činností – památková péče, odboru výstavby Magistrátu města Kladna.

Jak dále připomněla, o kladenské rotundě se zmiňují pouze dva badatelé, jedním je Antonín Podlaha, jenž publikoval na počátku 20. století a vrapickou rotundu zařadil právě do desátého století. Vzhledem k tomu, že se nedaleko nachází staroslavná Budeč, mohlo ve Vrapicích teoreticky něco takového vzniknout. Hypotéze nahrává několik faktorů.

„Na to, že by se mohlo jednat o stavbu z 10. století, ukazuje půdorys kostela, který tvoří pomyslnou osmičku. Tím je velice zvláštní a v celých Čechách nemá žádnou analogii. Velice neobvyklé je i to, že apsida je stejně velká jako samotná loď, ani to nikde jinde v Čechách nenajdeme. To napovídá právě 10. století, kdy se teprve hledala tvarosloví pro románský sloh,“ vysvětluje památkářka.

Podle doktora Petra Macka z Ústavu dějin křesťanského umění filosofické fakulty Univerzity Karlovy lze najít mezi vrapickým kostelem jistou podobnost s rotundou svaté Kateřiny ve Znojmě, která je národní kulturní památkou a stojí v areálu tamního přemyslovského hradu. Dále existuje výzkum doktorky Anežky Merhautové ze 70. let minulého století, jež stavbu odhaduje spíše o tři století mladší.

„Svatý Mikuláš ve Vrapicích je díky tomu plný stavebních tajemství a stavební historiky i památkáře ještě čeká takřka detektivní práce. Při průzkumu historických objektů je potřeba se zaměřovat i na nejmenší detaily a hledat takzvané 'divné věci'. Těch je na objektu velké množství a řada z nich si v podstatě protiřečí. Na rotundě jsou konstrukční detaily, které lze interpretovat skutečně jako dílo z 10. i 13. století. Stojíme tedy před velkým badatelským oříškem,“ potvrzuje památkářka.

Sokl rotundy

Dalším prvkem vstupujícím do hry je dnes již částečně odhalený sokl rotundy. Je vyzděný z velkých pískovcových kvádrů. Ty se ale užívaly na stavby až v pozdějších vývojových fázích románské architektury. „Sokl nám tedy naopak značí pozdější dobu výstavby. Kdyby však byla rotunda stavěna až ve 13. století, byla by jistě velmi zdobná a ze soklu by vyrůstaly takzvané lesény, které ale u vrapické rotundy chybí. Opět se tedy vracíme k otázce starší doby výstavby,“ zdůrazňuje památkářka.

Na rotundě podle jejích slov bohužel není aktuálně vidět obloučkový vlys, který by rovněž velmi dopomohl k určení jejího stáří. Na východní straně apsidy se ale nachází podivný nepravidelný schod, který by mohl značit, že byl vlys v dalších vývojových etapách zakryt a možná jen čeká na své odhalení.

„Shrnuto podtrženo: Víme, že nic nevíme. Oba výše zmínění badatelé vycházeli z určitých indicií a každý si utvořil svůj vlastní závěr. Nyní je na nás, abychom znalosti o cenném kostele svatého Mikuláše prohlubovali. Přestaveb bylo více, jelikož svatostánek má ještě několik dalších vývojových stavebních etap. K románské rotundě byla v gotickém slohu (14. – 16. století, opět neznáme přesnější dataci) přistavěna gotická loď, jelikož rotunda přestala farníkům kapacitně stačit. Z této gotické přestavby se dochovalo například nádherné hrotité okénko s plaménky v kružbě a s výrazným konkávním probráním v ostění, díky čemuž lze okénko zařadit již do předhusitského období. Ale naopak odhalený portál na jižní straně ukazuje spíše na století šestnácté,“ popisuje viditelné stavební prvky budovy Barbora Nováková.

Poslední stavební fází prošel podle památkářky kostel v období pozdního baroka, obecně se uvádí rok 1858, ale stavební styl odpovídá spíše 18. století. V této etapě byla k západní straně kostela přidána rozměrná čtvercová loď a vše dohromady tvoří unikátní neorganickou srostlici. Jedná se o pozoruhodný úkaz stavebního vývoje historického objektu, který může rozpoznat i laik.

Co u vás rozhodne komunální volby? Zapojte se do velké ankety Deníku ZDE.

„Na stavbě můžeme krásně vidět a definovat stavební styly, jak šly chronologicky za sebou. Od románského po barokní. Vrapický kostel je tak jakousi učebnicí architektury pod širým nebem. Všem návštěvu tohoto magického místa doporučuji. Jako bonus vám budou dělat průvodce vznešené funerální plastiky z 19. století, které jsou součástí náhrobků, “ uzavřela Nováková.