Podle statistických údajů Českého hydrometeorologického ústavu překročili Švermovští za uplynulý rok povolené koncentrace prachových částic o 34,7% a hodnoty karcinogenního benzoapyrenu dokonce o 820%, čímž zaujímají v republice dokonce druhou pozici. Ke zvyšování prachových částic v ovzduší přispívá ve městě nemalou měrou také automobilová doprava, která od roku 1995 zhoustla třikrát a denně tudy projede na šestnáct tisíc vozidel.

„Nejen na Kladensku ale i jinde v republice jsou lokality, kde bychom také naměřili nadlimitní hodnoty, ale vzhledem k tomu, že před lety byla měřicí stanice umístěna právě do Švermova, vychází statistika z těchto údajů,“ uvedl vedoucí měřicí technik kladenského pracoviště Zdravotního ústavu se sídlem v Kolíně Tomáš Fousek.

Přestože je Švermov dnes plně plynofikován, stále ještě velká část lidí používá z finančních důvodů kotle na pevná paliva. Zatím bohužel neexistuje způsob jak je ke změně přimět na základě zákonných opatření. Kladenský magistrát se alespoň snaží již několik let svoje obyvatele částečně motivovat.

„Dotace, které lidem poskytujeme nejsou dnes jen na plynovou přípojku, což je částka pět tisíc korun, ale jsme schopni jim připlácet i na alternativní zdroje, jakými jsou například solární panely. Je to jediná motivace, která je v současné době možná. Jediné co neumíme dotovat je vlastní médium. Při dnešních cenách je to hodně nákladná záležitost, “ uvedl náměstek kladenského primátor Miroslav Bernášek. Podle jeho slov by omezení topení pevnými palivy mohla vyřešit takzvaná ekologická daň, která by zvýhodnila lidi využívající způsoby topení šetrné k životnímu prostředí. Město Kladno podle jeho slov nemá pro toto zatím dostatek finančních prostředků. „Ve Švermově žiju přes dvacet let. Trpím rýmami a kašlu. Navíc jsem po několika infarktech. Hodně mi zdejší ovzduší vadí, ale nemám se kam odstěhovat, stejně jako na plynový kotel nejsem schopna dát dohromady peníze. Mám pět tisíc důchodu, takže na něj stěží kdy ušetřím,“ uvedla Jarmila Tichá z Kladna–Švermova.