„Jezdím sem v čase vánočním pravidelně za kamarádem, takže jsem se zastavila i u obchodního domu, kde prodávají úžasné kapry. Nemohu zabíjení vidět, dnes jsem spíše už vegetarián, ale ryba je pro babičku. Co se týká mých Vánoc, trávím je ráda s rodinou. Kvůli tomu, že na Vánoce zemřel můj bratr, prožíváme je spíše v tichosti a tradičně. Nicméně, jsem šťastná, že jsem konečně mohla koncertovat po všech covidových omezeních předchozích let a po Vánocích zamířím do Rakouska za přáteli, kde si užijeme pohodu i hory,“ sdělila.

Kapři jaksepatří se mrskají v kádích a svou velikostí ohromují hlavně děti. Stejně jako v předchozích letech jdou na dračku. Na Kladensku podražily ryby při vánočním prodeji minimálně, v průměru o dvacku na kile. V nabídce jsou i před obchodním domem ve Slaném, kde je prodává i letos stálá parta pod vedením Moraváka Jaromíra Kiše. Kapři na vánoční stoly strávníků byli dovezeni tradičně z klatovských sádek. 

Parta ve Slaném vám kapry očistí, vykuchá i vyfiletuje. Za tento úkon zaplatíte pár korun a doma budete mít čisto. Jak dodává šéf party, Jaromír, kdo nemám rád rybí odér, doporučuje do trojobalu přimíchat strouhaný eidam. „Lahůdka je to jedinečná. Já sázím na obalovaného kapra se salátem a svátky mohou začít,“ potvrzuje Jaromír Kiš.

Vánoční tradice

Fronta se tvoří už od ranních hodin. Josef Podrázký ze Žižic říká: „Rodina přijde, ale velká ryba je určená pro mě. Filetky si upravím v trojobalu. Vždycky kupuju tady.“

Do Slaného si pro kapra přijel i Honza Kabát z Vinařic. Zajímavostí je, že jeho kapr si užije ještě pár dní života v akváriu. I tak přijde na štědrovečerní stůl.

„Vnitřnosti si beru na polévku, i hlavy. Manželka má ráda rybu a já zase polévku. Jsem už roky z Lotouše, ale jinak pocházím z Nitry. Ryba nesmí chybět,“ říká Vladimír Mesároš.

A dorazil i pán se zlomenou rukou. Jiří Stejskal z Hrdlíva. „My kapra kupujeme živého a pak všechno uděláme až doma. Letos to budou dělat kamarádi. Mohli jsme si to nechat udělat u odborníků, ale bez toho by nebyly Vánoce,“ dodává.

Pro vnitřnosti na polévku si došel i pan Václav Jirák z Dolína. "Vždycky jsem to dělal pro půlku vesnice, ale teď už jsem zvolnil, počítám, že navařím tak pětilitrový hrnec a přijdou si i děti.“