Miroslav Kučera se účastnil závodu na motocyklu Jawa 250 z roku 1939. „Už jsem tady počtvrté. Dosud jsem se neumístil, ale důležité je pro mne zúčastnit se, ne vyhrát,“ uvedl. „Mám doma několik takových starých kousků. Tento motocykl jsem zakoupil v dost pohrouženém stavu a rok jsem na něm pracoval,“ dodal. O ceně rekonstrukce vozidla se ovšem závodník zmiňovat nechtěl.

Sobotní jízdy do vrchu se zúčastnilo celkem padesát čtyři aut a čtyřicet dva historických motocyklů. Akci již podvacáté pořádal Orion Klub Slaný pod vedením předsedy Václava Bečváře. „Jsem už po tolika letech hodně otrávený,“ konstatoval. „Požadována je jízda mladších aut, obtížné je také sehnat dobré zaměstnance,“ uvedl pořadatel s tím, že zda bude jedenadvacátý ročník jízdy, se ukáže až na jaře příštího roku.

Vladimír Wagner nevynechal jediný ročník soutěže. „Jsem tady už podvacáté a čtrnáctkrát jsem se umístil na vítězné pozici,“ pochlubil se účastník. „Mám dvanáct motocyklů a ČZ 98 z roku 1938 je můj nejoblíbenější. Jednak proto, že s ním stále vítězím a také proto, že je nejlehčí ze všech,“ dodal.

Devadesát šest účastníků bylo dle svých vozidel rozděleno celkem do devíti kategorií. Každý závodník musel absolvovat jízdu do vrchu dvakrát. Prvním kritériem pro umístění byla co největší shodnost dvou dosažených časů. Druhým kritériem pro konečné rozhodnutí potom stáří vozidla.