Bydlení jako v bavlnce. S takovým podtitulem nabízí developer prostřednictvím realitní kanceláře budoucí bydlení v areálu někdejší přádelny bavlněné příze Benar na Kvíčku.

Projekt, který se v posledních letech několikrát měnil, nabírá reálné obrysy. V první ze čtyř etap budou postaveny tři pětipodlažní domy. Podle nabídky mají být tamní byty velmi energeticky úsporné.

První obyvatelé se tam nastěhují koncem příštího roku. Jak potvrzuje makléř Petr Hrubý z realitní kanceláře Absoluta Real, která je exkluzivním prodejcem bytů z projektu Verde Slaný, v první fázi bude postaveno 41 bytů různých velikostí. Některé z nich jsou přitom už dnes rezervovány.

„Vzhledem k probíhající fázi výstavby nabízíme aktuálně možné rozšíření dispozic u vybraných bytů,“ připomněl makléř, podle kterého patří k bytům i parkovací místa před domem s možností pořídit si k větším bytům ještě další stání.

Cenové rozpětí nabízených bytových jednotek je od tří do deseti milionů korun. Nejmenší byty mají podlahovou plochu přes šestadvacet metrů čtverečních, největší přes devadesát metrů. Kupci si mohou zvolit i byty s terasou nebo s vlastní předzahrádkou.

Jednou z etap projektu má být i přestavba stávajících továrních budov. To je však zatím výhledový plán na následující roky.

Areál přádelny přímo sousedí s nedávno revitalizovanou městskou Kumpánovou zahradou a zámečkem - někdejší vilou továrníka Ferdinanda Přibyla. Jde tak o atraktivní poklidnou lokalitu obklopenou přírodou. I proto nese developerský projekt název Verde, což v překladu znamená zeleň. Té je tam opravdu hodně a nová ještě přibude.

Z historie slánské přádelny


První přádelna bavlny vznikla ve Slaném v roce 1842, kdy ji vybudoval W. Sandter v Ouvalově ulici. Sedmipodlažní přádelna měla sedm tisíc vřeten a byla poháněna parním strojem o výkonu 59 HP. V roce 1874 přešla přádelna do majetku francouzské firmy Basch a de Liser z Havru. Koncem 19. století tam pracovalo asi 350 dělníků a objem výroby byl přes milion liber bavlněné příze ročně. V prosinci roku 1900 přádelna do základů vyhořela.

Další vlastník, baron Honoré de Liser, nechal postavit novou přádelnu v místní části Kvíček, v dnešní ulici K. H. Borovského. Projekt nové přádelny vypracovala švýcarská projekční kancelář Séquin & Knobel v roce 1902. Nosnou ocelovou nýtovanou konstrukci připravila kladenská Poldina huť. Stavbu provedla firma slánského stavitele Václava Havránka. Čtyřpodlažní továrna je doplněna schodišťovým objektem, dominantou objektu zakončenou stylizovaným cimbuřím. Tam byl původně umístěn vodojem pro hasicí systém, který měl zabránit opakování požární katastrofy. V blízkosti hlavní budovy stojí strojovna a tovární komín.

Honoré de Liser zemřel v roce 1914 a jeho syn Carlo prodal v roce 1918 podnik firmě Ferdinand Přibyl a synové. V té době měla továrna 20 tisíc instalovaných vřeten. Rodina Ferdinanda Přibyla provozovala továrnu až do znárodnění v roce 1945. Poté byla přádelna začleněna do Sdružení bavlnářských závodů Praha. Později se stala součástí národního podniku Benar v Benešově nad Ploučnicí. A po roce 1990 byla vrácena potomkům původních majitelů. Ti areál prodali v roce 2002. V roce 2005 provozovala přádelnu turecká společnost. V následujících letech byla výroba zcela utlumena a definitivně ukončena.

V roce 2017 proběhla v areálu demolice některých továrních objektů. Sousední továrníkovu vilu - zámeček a park Benar získalo poté za symbolickou jednu korunu do svého majetku město Slaný. Prvorepublikový park Benar byl městem loni částečně revitalizován a přejmenován na Kumpánovu zahradu. Město za realizaci projektu získalo prestižní ocení v rámci soutěže Stavba roku Středočeského kraje 2022.

(s přispěním informací z Wikipedie)